Na místě, kde Ježíš před chvílí osvobodil posedlého muže od nadvlády celé legie démonů, se brzy scházejí všichni obyvatelé nedalekého městečka. Chtějí vidět, jak vypadá ten bezdomovec, kterého se včera ještě hrozně báli.
Lukáš pokračuje: Lidé se šli podívat, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, z něhož vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a chová se rozumně. A zděsili se. Ti, kteří viděli, jak byl ten posedlý vysvobozen, jim o tom pověděli.
A všichni obyvatelé gerasenské krajiny prosili Ježíše, aby od nich odešel, poněvadž se jich zmocnila veliká bázeň. Vstoupil tedy na loď, aby se vrátil.
Ale ten muž, z něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním; on ho však poslal zpět a řekl mu: "Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh." I odešel a zvěstoval po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš. (Lukáš 8,35-39)
V tomto příběhu mne vždy zaráží odlišná reakce lidí na to, co udělal Ježíš. Osobně bych očekával, že budou nadšeni z toho, že ten tulák, který všem naháněl strach, je zase normální. Už se tu přece nemusí bát. Jenže oni asi spíš myslí na to, co ztratili - je jim líto těch utopených prasat. Vepř má pro ně větší cenu než záchrana člověka. Proto prosí Ježíše, aby z jejich krajiny odešel. Možná, že tu někde poblíž mají nějaká jiná stáda, možná mají strach, že by jim Ježíš mohl zhatit i jejich další podnikatelské záměry.
Tito lidé naříkají nad ztrátou vepřů, protože přišli o tučný zisk. Jejich vidění světa je připravuje o možnost radovat se z uzdravení souseda, posedlého démony. To, co je ale nejsmutnější, je fakt, že mezi těmi, kteří skoro vyhánějí Ježíše ze svého kraje, jsou i příbuzní muže, který je teď konečně zbavený pout, která ho svazovala s původcem zla. Ďábel už nad ním nemá moc. Ani jeho příbuzní se z jeho uzdravení nijak neradují.
Ježíš respektuje přání obyvatel nedalekého města. Vstupuje na loď a chystá se odplout. V tom okamžiku k němu přistupuje muž, kterého před chvílí osvobodil. Prosí Ježíše, aby ho vzal s sebou. Čekali bychom, že to Ježíš přivítá. Mnoho lidí vybídl, aby ho následovali. Teď je tu někdo, kdo o to vehementně stojí. Jenže Ježíš mu to nedovolí. Posílá ho domů. Chce, aby se stal misionářem tam, kde ho všichni dobře znají.
Muž Ježíše poslechl. Lukáš píše, že plní Ježíšův příkaz. Umím si představit, že se na Ježíše mohl i zlobit. Mohl si říci: "Proč vyhověl prosbě lidí, když ho žádali, aby od nich odešel a mne odmítl?" Přesto jedná tak, jak mu Ježíš nařídil. Postupně obchází jednotlivé sousedy, jednoho po druhém, a všem vypráví o Ježíši.
Podle Marka se tento příběh odehrál na území Dekapole - Desetiměstí. Ježíš se sem později vrací. Od chvíle, kdy tu byl poprvé, už uplynulo několik měsíců: Ježíš se vrátil na území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole. Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: "Effatha", což znamená 'otevři se!' I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně. Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím víc jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali. Nadmíru se divili a říkali: "Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč." (Marek 7,31-37) Tentokrát už Ježíše ze svého území nevyhánějí. Marek pak pokračuje ve svém vyprávění. Hovoří o tom, jak Ježíš zázračně nasytil několikatisícový zástup, který se kolem něho shromáždil.
V tom zástupu byl nejspíš i muž, kterého Ježíš před časem osvobodil od legie démonů. Možná až v této chvíli pochopil, proč ho Ježíš nevzal s sebou. Díky tomu, že lidé mohli sledovat jeho proměněný život a poslouchat jeho svědectví o Ježíši, teď mohli zažít zázrak, který až doposud Ježíš udělal jen pro Židy. Teď dělá totéž i pro pohany.
Každý z nás se někdy ptá: "Ježíši, proč mám dělat zrovna tohle? Já bych raději…“ Díky tomuto příběhu můžeme pochopit, že je lépe Ježíše poslechnout, i když právě nechápeme, proč po nás chce zrovna to, co chce. Muž, který byl dříve posedlý legií démonů, možná později díky své poslušnosti pomohl Ježíši získat pro Boží království legii křesťanů. Taková poslušnost se vyplatí. Možná pak i já někomu pomohu najít Ježíše i věčný život.
