Už mnohokrát jsem slyšel, že křesťanství je náboženství jen pro prosté nebo dokonce hloupé lidi. Začala s tím učitelka ještě na základní škole, nedávno se tak vyjádřil jeden Žid, který má pocit, že Nový zákon je příliš prostoduchý na to, aby mohl být učebnicí a průvodcem na cestě ke spasení.
Je to pravda? Je křesťanství jen pro jednoduché lidi? Nebo má co říci i těm, kteří se rádi vzdělávají a touží po dalším poznání? Apoštol Petr ve svém druhém dopise vzkazuje všem křesťanům:
"Proto také vynaložte všecku snahu na to,
abyste ke své víře připojili ctnost,
k ctnosti poznání..." (2. Petrův 1,5)
K víře vedle ctnosti patří i touha po dalším poznání. Není tedy pravda, že křesťan nesmí číst nic jiného, než Bibli. Naopak, je přímo vybízen k tomu, aby dále hledal odpovědi na své otázky. Přesto je tu ale jedno varování, že ne každé poznání pro něho musí být přínosem. Nakonec, už v ráji z Božích úst zaznělo: "Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti." (Genesis 2,17)
Jsou oblasti poznání, kde riskujeme, že nám nový poznatek ublíží. Proto Šalamoun píše: "Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci." (Přísloví 1,7) Pokud nechci při své cestě za poznáním dopadnout špatně, měl bych mít někoho, kdo mne upozorní na číhající nebezpečí.
Během vojenské služby jsme měli i tzv. "ostré střelby". Byl to vlastně trénink střelby z pistole a samopalu. Náš cvičící nás upozorňoval na to, jak musím samopal zapřít o rameno, aby nám neublížil. Všichni jsme si jeho radu vzali k srdci, až na jednoho. Ten si to ale dlouho pamatoval, protože mu zpětný ráz málem vyrazil zuby a pár dnů pak měl na tváři pěknou modřinu.
Poznání je jistě něco, co bychom neměli odmítat. Přitom bychom ale neměli zapomínat, že to není to nejdůležitější, co můžeme v životě získat. V knize Kazatel můžeme číst: "Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš." (Kazatel 9,10)
Poznání a tituly si do hrobu nevezmeme. Proto bychom neměli toužit po poznání za jakoukoliv cenu. Spíš bychom měli přemýšlet, které poznání potřebujeme a bez kterého se obejdeme.
Ježíš jednou řekl na adresu židovských duchovních vůdců: "Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně. Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život.
Nečekám slávu od lidí. Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu." (Jan 5,39-42)
Podle těchto slov je tím nejcennější poznáním zjištění, že Bible nelže, když říká, že "Bůh je láska."(1. Jan 4,8+16) Právě tento poznatek je totiž otázkou života a smrti, věčného života a věčné smrti. Ježíš to vyjádřil v jedné ze svých motliteb: "A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíš Krista." (Jan 17,3)
Víra podle Petra plodí sedmero ovoce. První dva plody jsou ctnost a také poznání. Zítra se podíváme na další, jímž je zdrženlivost.
