Správný chlap má prý za svůj život stihnout postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Pak prý má jeho život smysl. Tedy, tak se to říkalo v dobách, kdy lidé žili podobně, jako král Šalomoun.
Dnes už jsou kritéria smysluplného života nastavena trochu jinak. Přesto určitě není na škodu, když si člověk postaví dům se zahradou, kde zasadí pár ovocných stromů a nežije sám, má rodinu. Myslím, že takový způsob života, když se vydaří, dává naději nejen na spokojený a šťastný život, ale zbavuje i strachu ze stáří.
Pokud by to ale platilo univerzálně, pak by musel být Šalomoun tím nejšťastnějším mužem na světě. Vzpomíná:
"Usmyslil jsem si, že vykonám velké věci;
vystavěl jsem domy a založil vinice,
vysázel jsem sady a zahrady
a v nich naštěpoval všechny druhy ovoce.
Vybudoval jsem vodní nádrže
a vodou z nich zavlažoval zahrady a lesy." (Kazatel 2,4-6)
Díky své práci jsem mohl být u stavby několika domů i modliteben, sám jsem vysadil pár stromů a ovoce některých jsem pak mohl jíst. Mám dva syny, takže bych si mohl říci, že jsem to, co požaduje ta stará moudrost, naplnil. Jenže co je to oproti Šalomounovi?
Tenhle muž nepostavil dům, ale celá města. Nezasadil jeden strom, ale vysadil nádherné sady, založil vinice. Měnil poušť v nádherné zahrady díky důmyslnému systému zavlažování. Pokud chcete vidět, jak něco podobné vypadá dnes, stačí zajet do Izraele a navštívit nějaký kibuc. Tam uvidíte ten rozdíl, mezi okolní krajinou a krásou lidmi vybudovaných zahrad, vinic a sadů. V době okolo vánoc můžeme spoustu ovoce a zeleniny ochutnat i v naší zemi, protože právě v té době se dováží i do Evropy.
Šalomoun projektuje také systém přehrad, kterými zavlažuje vysázené lesy. Už v té době pochopil, jaký mají význam pro klima krajiny, které vládnul. Předběhl naše ekology o několik tisíc let.
Proč to vše Šalomoun dělá? Text říká, že si to "usmyslil". Vzniklo to v jeho mysli, v jeho hlavě. Projevuje se tím jeho moudrost, kterou jako mladý král dostal od svého Boha. Uvědomoval si, že má na kralování málo zkušeností a Bůh vyslyšel jeho modlitbu, ve které prosil o moudrost.
Stavění měst, budování velkých vodních přehrad, výsadba lesů, vinic a sadů... To vše mu přinášelo radost a posilovalo to i jeho sebevědomí. Ale ani v tom nenachází to, co hledá – smysl života, který neskončí jeho smrtí. Proto musí hledat dál.
