Spoustě tragédií by se dalo předejít, kdyby lidé brali vážně informace, které mají k dispozici. Nejen válkám mezi národy, ale i všedním drobnějším konfliktům v našem životě.
Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil." On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta... (Matouš 2,13-14)
Josef tomu, co slyšel od anděla, nemusel věřit. Před chvílí odešli mudrci, kteří vyprávěli o tom, že se chce malému Ježíši přijít poklonit i samotný král. Teď mu ale anděl říká, že Herodes nepřijde, aby se Ježíši klaněl, ale aby ho zabil. Josef okamžitě poslechl a zachránil tím malému Ježíši život.
Při čtení tohoto příběhu se mi vybavují vzpomínky na mé vlastní příhody, které ale dopadly špatně, protože na rozdíl od Josefa jsem s informacemi nenaložil tak, jak bylo třeba.
Dívám-li se na to vše s odstupem času, nemyslím, že ty zbytečné prohry a pády, které jsem zažil, byly úplně zbytečné. Naučily mne totiž víc přemýšlet o tom, co slyším, vidím nebo čtu. Uvažovat o tom, co se možná zpočátku jeví jako nesmysl, protože jiné zdroje říkají něco úplně opačného.
Jsem rád, že se mi také mnohokrát mé naslouchání, přemýšlení a poslušnost vyplatily stejně jako Josefovi. Vím, že nemá cenu naříkat, když padnu. Lépe je vstát a poučit se.
Bože, jsem rád, že se mohu učit i ze zbytečných proher. Nauč mne přemýšlet o tom, co mi říkáš, dřív, než udělám rozhodnutí.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Pevné místo v životě ...
