Jsou dny, kdy se raduji ze spasení. Děkuji Bohu za jeho milost i za jeho sílu, která proměňuje můj život. Občas se ale probudím s pochybnostmi. Budu v nebi? Opravdu mohu věřit tomu, co mi v Bibli říká můj Bůh?
Kdysi jsem se za podobná období pochybností styděl. Byl to právě apoštol Pavel, kdo mi pomohl poznat, že podobné pochybnosti přicházejí v životě každého křesťana. V našem nitru spolu neustále bojují naděje s pochybností, naše hříšná přirozenost s Duchem svatým: "Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.
Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle.
Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí." (Římanům 8,24-28)
Ještě jsem nebyl v nebi, kam už zlo a hřích nemá přístup. Stále žiji na tomto světě, kde se někdy může zdát, jako by zlo vítězilo na celé čáře. Mohu mít dokonce stejný pocit jako Eliáš, který si stěžuje Bohu: "Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili." (1. Královská 19,14)
Jak je dobře, že nás Bůh s našimi pocity nenechává samotné. Tak, jako přišel za Eliášem, přichází prostřednictvím Bible i k nám. Eliášovi tehdy odpověděl: "Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a jejichž ústa ho nepolíbila." (1. Královská 19,14) Eliáš si myslel, že zůstal jediný, kdo hájí dobro. Teď najednou ví, že Bůh má ještě sedm tisíc dalších. Není sám.
K Eliášovi v jeho krizi sestoupil Hospodin. K nám v době pochybností sestupuje podle apoštola Pavla Duch svatý. Eliášovi dal Bůh v jeho krizi najíst a napít, aby doplnil jeho fyzické síly, které vyčerpal předchozí den v souboji s pohanskými protivníky. Bůh dal ale Eliášovi i to, co potřeboval nejvíc – dal mu novou jistotu, že s ním i nadále počítá. Neodsuzuje jeho pochybnosti, ale dává novou naději a nové síly.
Bůh je stále stejný. Pokud mu dovolím, aby se v mém životě projevila přítomnost Ducha svatého, tak nakonec zvládnu vše, co mi přinese můj život. A zpětně dokonce zjistím, že i ty pochybnosti byly k něčemu dobré. Naučily mne, jak je to nebezpečné, když přestanu v otázce spasení spoléhat na Boží pomoc a začnu své spasení budovat na vlastních zásluhách.
Vlastně pak prožívám v praxi Pavlova slova: "Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?" (Římanům 8,31) Ale to už si nechejme na příště.
