Také dnes se znovu zastavíme u Ježíšova vyprávění o tom, jak to dopadlo se zrny, která na svém poli zasel rozsévač. Ježíš tehdy hovořil v podobenstvích, aby jeho poselství porozuměli jen ti lidé, kteří jsou ochotni přiznat, že jsou v těchto věcech víry závislí na Duchu svatém.
Podívejme se konečně na samotný příběh a to, jak ho Ježíš vysvětlil svým učedníkům: "Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali. Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo a udusilo je. A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek." ... Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat.
On řekl: "Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo.
Podél cesty - to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
Na skále - to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyšeli; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají.
Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu.
Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu." (Lukáš 8,5-15)
Ježíš tu hovoří o tom, co se děje "s Božím slovem", které je zaseto do našeho nitra - mysli i srdce. Hrozí nám trojí nebezpečí:
1. Ďábel a jeho okultní svody
Když stejné podobenství vzpomíná Marek, pak o první skupině lidí, kteří se setkají s poselstvím Bible, napíše: "Když je uslyší, hned přichází satan a odnímá slovo do nich zaseté." (Marek 4,15)
Minule jsme se zastavili u Ježíšovy výzvy: "Kdo má uši, slyš!" V oblasti mého duchovního života záleží na tom, komu naslouchám. To, že teď mé uši slyší Boží slovo, ještě není zárukou toho, že to tak bude i za chvíli nebo zítra. Ježíš varuje, že mnoho lidí sice vyslechne to, co jim říká Bůh, ale následně pak svou pozornost věnují tomu, co jim říká ďábel a "rostlinka Božího slova" ani nevzejde, protože ji "sezobne" ďábel, který je poblíž každého člověka, který chce slyšet, co mu vzkazuje Bůh.
2. Pokušení, soužení
Mnozí lidé odmítají naslouchat ďáblu. Drží si od těla spiritismus, všechny formy okultismu a opatrní jsou i v oblasti mystických zážitků. I na tuto skupinu lidí číhá nebezpečí: "Když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají." (Marek 4,17)
Tím druhým nebezpečím je tlak okolí. Satan vždy nepracuje přímočaře. Někdy volí okliku, díky které se nám dostane do zad.
3. Starosti, majetek, životní rozkoš
Třetí nebezpečí je asi nejzákeřnější. I ti, kdo se nebojí, nemohou mít jistotu, že zrno, které do nich zasel Bůh, přinese užitek. Tyto věřící mohou od Boha odvést "časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí..." (Marek 4,15) Jak se to projeví v praxi?
Třeba si postavím nový dům, na který si vezmu hypotéku. A pak mám spoustu starostí s tím, abych ji splácel.
Nebo mi v práci nabídnou výhodnou pozici. Má to jen jednu vadu. Musím tam být déle a mám najednou na vše méně času.
Soused si koupí nové auto a já se mu chci vyrovnat. Najdu si druhé zaměstnání...
Vedle těch tří skupin lidí, slyšících Boží slovo, je tu ještě čtvrtá skupina. Zrno Božího slova v nich zakoření, vyroste rostlinka, nakonec i klas a v něm mnohonásobně větší úroda. Jak to, že tito lidé dokázali dojít až do cíle? Tak to si zase necháme na příště.
Do té doby zkusme přemýšlet o tom, ke které z těch prvních tří skupin máme nejblíže. A pak si o tom popovídejme s Ježíšem.
