Většina Židů vidí truhlu smlouvy poprvé v životě. Dlouhá léta byla totiž ukrytá za oponou svatostánku. Teď si ji konečně mohou prohlédnout zblízka. Někoho napadne, že by se mohli podívat dovnitř. Přítomní levité před tím varují, ale většina přítomných je pro a tak dva odvážlivci přistoupí k posvátné schráně a nadzvednou její víko.
Sedmdesát mužů za tuto troufalost platí vlastním životem. Ostatní najednou propadají panice. Bojí se stejně, jako se báli Pelištejci.
Opět nechtěná
Teď jsou to Židé, kdo přemýšlí, co dál. Ptají se: "Kdo může obstát před Hospodinem, tímto svatým Bohem? A ke komu poputuje od nás?"(11) Nakonec se jednomyslně dohodnou, že truhla poputuje do Kirjat-jearímu. Posílají vzkaz: "Pelištejci vrátili Hospodinovu schránu. Přijďte a odneste si ji."(12)
Co udělají obyvatelé tohoto malého městečka? Budou se také bát? Nic takového: Muži kirjatjearímští přišli a Hospodinovu schránu odnesli. Dopravili ji do domu Abínádabova na pahorek a jeho syna Eleazara posvětili, aby u Hospodinovy schrány držel stráž.(12)
Eleazar se pak o truhlu smlouvy stará dvacet let a Pelištejci dopřávají Izraeli klid.
Samuelova reformace
Mladý soudce Samuel celých dvacet let putuje z místa na místo a pokouší se jednotlivé kmeny naučit základním pravidlům Božího zákona. Není to jednoduchá práce a dlouho se zdá, že je to vše zbytečné. Samuel je ale trpělivý a nikam nespěchá.
Lidi trápí, že musí žít v neustálém strachu z toho, zda je Pelištejci znovu nenapadnou. Samuel je ujišťuje: "Jestliže se chcete celým srdcem obrátit k Hospodinu, odstraňte ze svého středu cizí bohy i aštarty, upněte se srdcem k Hospodinu a služte jenom jemu. On vás vysvobodí z rukou Pelištejců."(13)
Po dvaceti létech svolává Samuel celý Izrael: "Shromážděte celý Izrael do Mispy a já se budu za vás modlit k Hospodinu." Shromáždili se tedy do Mispy, čerpali vodu a vylévali ji před Hospodinem; také se onoho dne postili a říkali tam: "Zhřešili jsme proti Hospodinu." (14)
Až potud nám Hospodin pomáhal
O tomto velkém shromáždění se dovídají i Pelištejci. Vidí v tom ideální šanci ke zničení celého Izraele. Dají dohromady obrovské vojsko a vyráží do války. Židé jsou zděšeni. Nemají žádné zbraně a tak prosí Samuela: "Nepřestaň za nás úpěnlivě volat k Hospodinu, našemu Bohu, ať nás zachrání z rukou Pelištejců."(15)
Samuel připravil oběť a pak volá k Bohu o pomoc. Hospodin se ke svému lidu přiznal. Všichni pak jen sledují, jak vypadá jeho pomoc. "Když Samuel obětoval zápalnou oběť, Pelištejci vyrazili k bitvě s Izraelci. Ale Hospodin onoho dne zahřměl mocným hlasem proti Pelištejcům a uvedl je ve zmatek. Byli před Izraelem poraženi."(16)
Po bitvě shromáždění v Mispě pokračuje: "I vzal Samuel jeden kámen a položil jej mezi Mispu a Šén. Dal mu jméno Eben-ezer (to je Kámen pomoci) a prohlásil: ´Až potud nám Hospodin pomáhal.´
Pelištejci byli pokořeni a nadále už nepronikali na izraelské území. Hospodinova ruka na Pelištejce doléhala po všechny Samuelovy dny."(17)
_____________
(11)1.Sam.6,20; (12)1.Sam.7,1; (13)1.Sam.7,3; (14)1.Sam.7,5-6; (15)1.Sam.7,8; (16)1.Sam.7,12-13
