Vraťme se k textu, kterým jsem se zabývali minule. Tentokrát si ho ale přečteme v Českém ekumenickém překladu. Zde jsou Šalomounova slova tlumočena s trochu odlišným významem.
Zatímco v překladu Průvodce životem navazují na Šalomounovo hodnocení líného hlupáka, zde jsou jako samostatná myšlenka, dokonce se nám může zdát, jako by to byla rada do našeho života: "Lepší na dlaň odpočinku
než hrsti plné pachtění
a honby za větrem." (Kazatel 4,8; ČEP)
Šalomoun nás tu jistě nevybízí k neustálému lenošení. Každého, kdo si lenost vybere jako svůj životní styl, nazývá kniha Kazatel hlupákem. Zajímavý postřeh se dvakrát objevuje i v knize Přísloví, která je také starou židovskou tradicí přisuzována Šalomounovi:
"Jak dlouho, lenochu, budeš ležet?
Kdy se probudíš ze svého spánku?
Trochu si pospíš, trochu zdřímneš,
trochu složíš ruce v klín a poležíš si
a tvá chudoba přijde jak pobuda
a tvá nouze jako ozbrojenec." (Přísloví 6,9-11)
Šalomoun prozrazuje, co ho vedlo k tomuto závěru: "Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu, a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.
Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl: Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec." (Přísloví 24,30-34)
Myslím, že s Šalomounem můžeme plně souhlasit. Život nemá být jen nekonečné pachtění s nejistým výsledkem. Je třeba si čas od času oddechnout a odpočinout. To je v souladu se čtvrtým přikázáním, které nás vybízí, abychom šest dnů pracovali a každý "šabat" pak odložili nejen práci, ale i všechny všední starosti: "Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý.
Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu.
Nebudeš dělat žádnou práci - ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani cizinec ve tvých branách." (Exodus 20,8-10)
Jen hlupák lenoší sedm dnů v týdnu.
Jen hlupák se dře sedm dnů v týdnu.
Moudrý člověk dokáže rozložit svůj čas na "pracovní týden" a na "šabat", kdy společně se svým Bohem odloží vše, co by mu bránilo hledat harmonický vztah se svým stvořitelem. Čas strávený v den odpočinku s Bohem, je časem dobíjení našich vnitřních baterií.
Moudrý je ten, kdo ví, že život není jen dřina.
Moudrý je ten, kdo ví, že život není jen zahálka a lenošení.
Je na mně, co si zvolím. Mohu být tím moudrým, nebo hlupákem.
