S partou cikánských kopáčů jsem tehdy o prázdninách prožil pár týdnů. Jejich parťák se smál mé víře v Boha. V pátek třináctého ale nepřišel do práce, protože se toho data bál.
... rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile, abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován. (Lukáš 1,3+4)
Lékař Lukáš klade důraz na to, že svému příteli posílá „ověřené zprávy“. Chce ho tím mimo jiné vést k tomu, aby nevěřil všemu, co se mu k věření předkládá.
Lukáš uvěřil na základě vyprávění jiných. Ví, že lidé rádi přehání a někdy si i něco přimyslí, aby jejich vyprávění bylo zajímavější. Možná se sám přesvědčil o tom, že byly Kristu přičítány příběhy, které se odehrály jen v mysli samotného vypravěče. Proto si dal tak důkladnou práci s tím, aby oddělil skutečné příběhy od těch, které se nestaly. Přeje si, aby i jeho přítel naslouchal, četl, třídil informace a pozorně přemýšlel.
Jako pastor učím lidi, aby si vždy ověřovali to, co je jim předkládáno k věření. V oblasti duchovního života se totiž spěch nevyplácí. Víra není jen nějaká duchovní nadstavba či koníček, kterému se věnuji, když mám čas. Skutečná víra mění myšlení, emoce i celý můj životní styl.
Člověk má přirozenou potřebu něčemu nebo někomu věřit. Při naplňování této potřeby bychom ale neměli spěchat.
Bože, děkuji Ti, že na mne nespěcháš a dáváš mi dostatek času. Uč mne i dnes budovat mou víru na pevném základu.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Posílám ověřené zprávy
