Lidová moudrost říká:"Sliby se slibují, blázni se radují!"Smutné je, že tomu tak často je. Šalomoun radí, abychom si vždy dobře rozmysleli, co říkáme před Bohem.
V souvislosti se sliby danými Bohu také píše:
"Nedovol, aby tě tvá ústa svedla ke hříchu.
Nikdy neříkej před Božím služebníkem:
S tím slibem jsem to tak nemyslel,
zmýlil jsem se.
Proč bys měl takovým jednáním popudit Boha
a ztratit jeho přízeň pro dílo, které konáš?" (Kazatel 5,5)
S Bohem se nežertuje. Ani když je zrovna apríl. Bůh nás totiž bere vážně a přeje si, abychom my brali vážně jeho. Nakonec, je přece vládcem celého vesmíru, a i když má smysl pro humor, není rád, když si z něho děláme blázny.
Připomíná mi to příběh faraóna, který panoval nad Egyptem v době, kdy se Hospodin rozhodl vyvést Židy z této země do jejich nového domova. Připomeňme si malou ukázkou jednání tohoto panovníka: Hospodin dále řekl Mojžíšovi: "Vyzvi Árona: »Vztáhni ruku se svou holí nad průplavy, nad říční ramena i nad jezera a vyveď na egyptskou zemi žáby.«"
Áron vztáhl ruku nad egyptské vody a žáby vylézaly, až pokryly egyptskou zemi. Ale totéž učinili věštci svými kejklemi a i oni vyvedli na egyptskou zemi žáby.
Tu povolal farao Mojžíše a Árona a řekl: "Proste Hospodina, aby mě i můj lid zbavil žab. Pak propustím lid, aby obětoval Hospodinu."
Mojžíš faraónovi odvětil: "Rač mi sdělit, kdy mám prosit za tebe, za tvé služebníky a za tvůj lid, aby Hospodin vyhladil žáby u tebe i v tvých domech. Zůstanou jen v Nilu."
Farao odpověděl: "Zítra."
Mojžíš řekl: "Ať je podle tvého slova, abys poznal, že nikdo není jako Hospodin, náš Bůh. Žáby se stáhnou od tebe i z tvých domů, od tvých služebníků a od tvého lidu. Zůstanou jen v Nilu."
Nato odešel Mojžíš s Áronem od faraóna a Mojžíš úpěnlivě volal k Hospodinu kvůli žábám, kterými faraóna postihl. Hospodin učinil podle Mojžíšovy prosby a žáby v domech, ve dvorcích i na polích pošly. Shrabali je na hromady a kupy a zápach z nich naplnil zemi.
Když však farao viděl, že nastala úleva, zůstal v srdci neoblomný a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl. (Exodus 8,1-11)
Farao slíbil a nesplnil. Dobře věděl, že tímto jednáním uráží a zesměšňuje Boha Hebrejů. Jak dopadl? Utopil se ve vodách Rákosového moře.
Šalomoun nám radí, abychom pořádně zvažovali, než Bohu něco slíbíme. A když už se nám nepodaří slib splnit, nikdy bychom to neměli omlouvat tím, že jsme svá slova nemysleli vážně.
David, otec krále Šalomouna, napsal, že Hospodin si váží toho, kdo "nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě".
