Podle Wikipedie pochází slovo kmotr z latinského compater, česky to je spolu otec. Je to člověk, který při křtu dítěte slibuje, že v případě úmrtí rodičů dítě vychová. Petr Nečas si ale rozkmotřil jiné kmotry.
Mirek Topolánek, který termín kmotr přinesl do české politiky, se inspiroval stejnojmenným románem Maria Puza z prostředí mafie. Kmotři jsou lidé, kteří ovládají klíčové členy strany a díky tomu se dostávají k zajímavým zakázkám. Dalo by se to také popsat na příkladu loutkového divadla. Na jevišti vidíme loutky, které někdo “vodí“ a propůjčuje jim svůj hlas. Bez herce jsou loutky “mrtvé“.
Podobně jako před volbami do poslanecké sněmovny všichni hovořili o jasném vítězství Jiřího Paroubka, i před kongresem ODS mluvili politologové o tom, že delegáti nebudou mít odvahu postavit se proti vlivným lidem v pozadí ODS.
Když jsem dnes sledoval výsledky volby nového vedení ODS, uvědomil jsem si, že se opět děje něco, čemu asi věřil jen málokdo. Delegáti dali svými hlasy jasně najevo, že ve vedení nechtějí mít loutky, které za oponou vodí kmotři. Je to první krok správným směrem. Další kroky snad budou následovat i na nižších stranických úrovních.
Nové vedení v čele s Petrem Nečasem by nemělo zapomínat, že kmotři, které dnes odstavili na slepou kolej, se jen tak lehce nevzdají. Mají peníze, známosti a na některé straníky hodně toho ví. Využijí všechny prostředky k tomu, aby získali zpět ztracenou moc.
Ruský dramatik L.M.Leonov napsal: “Žádné velké vítězství není možné, pokud mu nepředchází malé vítězství nad sebou samým.“ ODS se svým novým předsedou dosáhla prvního malého vítězství nad svými vlastními problémy.
Všem, kteří dnes na kongresu ODS uspěli, blahopřeji. Na oslavy je ale ještě brzy. Srbský novinář Dušan Radovič jednou prohlásil: “Buďme opatrní. Vítězství se zapomínají snáz než porážky.“
