Na vojnu s váma, chuligáni! Tam by vás srovnali!

Těmito slovy reagovala starší paní na chování party, chystající se na jaře cestovat vlakem na zápas Baníku se Spartou. Opravdu by jim vojna pomohla?

S vojenskou službou mám vlastní zkušenost - ztracený rok života. Proto jsem přesvědčen o tom, že mladí spíš než vojnu potřebují pořádnou práci. A studenti by měli mít možnost prožít část prázdnin na brigádě.

Sám jsem od 15 let většinu prázdnin trávil na brigádách. Ty první s partou cigánských kopáčů. Neuměli  sice moc číst, ale naučili mne svým grifům s lopatou a krompáčem, díky nimž se moc neunavili. Když viděli, že mne i přes to zmáhá únava, řekli, ať si sednu a čtu jim nahlas zprávy z novin, které jsem tehdy kupoval. Svou práci ovládali skvěle a tak, když byla výplata, dostal jsem mnohem víc než kamarád, který kopal s gádži.
Další rok jsem makal v gottwaldovském Svitu. Moje plány, jak vždy z práce zamířím na městské koupaliště, vzaly rychle za své. Dělal jsem na dílně, kde se vyráběly gumáky. Pracovaly tam samé holky a dávaly mi co proto. Tehdy jsem poprvé viděl, co zvládne ženská, která měřila stěží 150 cm. Dělal jsem její práci. Zatímco já byl po směně rád, že jsem se doplazil domů, ona v pohodě zvládala ještě svou “druhou domácí směnu“. Na koupališti jsem během toho měsíce nebyl ani jednou.
O rok později jsem ve Fulneku kopal výkopy pro veřejné osvětlení. Díky praxi, kterou jsem získal v patnácti s partou snědých kopáčů, jsem zase vydělal slušné peníze.
Od osmnácti jsem opakovaně rok co rok chodil opět do Svitu. Dostal jsem se do party, která na lince vyráběla  polyuretanové  podešve.  A protože jsem  už  v té době  byl plnoletý,  vyzkoušel  jsem si  poprvé v životě také noční směny.

Po dokončení školy jsem strávil rok na vojně v Tachově. Pokud bych měl srovnávat, co mne naučila vojna s tím, co jsem se naučil na brigádách, pak ten rok na vojně dodnes považuji za ztracený čas. Při prázdninových brigádách jsem se toho naučil hodně. Třeba vážit si peněz. Mohl jsem obdivovat lidi, kteří umí svou práci. Dodnes si těch negramotných cikánů vážím víc, než jednoho svého pozdějšího vedoucího, který se sice chlubil vysokoškolským titulem, ale své práci vůbec nerozuměl.

Nová česká vláda, která se teprve formuje, by vedle školného ve svém programu neměla zapomenout na zjednodušení pracovního trhu. Pokud budou mít mladí možnost vydělávat už během studia, nebudou pak muset po skončení školy vstupovat do života s dluhy.

Přeji mladým, aby našli práci, díky níž by si mohli splnit své sny, pro které jejich rodiče třeba nemají pochopení. Ať na brigádách poznají lidi, od kterých by se mohli učit a kterých by si mohli také vážit.
Nám starším přeji radost z toho, že těm mladým máme ještě co nabídnout. Tedy alespoň těm, kteří o to stojí. Určitě jich není málo.

Autor: Vlastík Fürst | čtvrtek 17.6.2010 12:20 | karma článku: 27,56 | přečteno: 1718x
  • Další články autora

Vlastík Fürst

Na fotce nestárneme

5.5.2024 v 13:31 | Karma: 17,09