- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jak už jsem psal v článku "Pořídil jsem 3D za 2 Kč", mám na parapetu kuchyňského okna už asi týden krmítko pro ptáky. Těm jsem do něho dával oříšky, slunečnici, proso a vločky. Když přilétly sýkorky, hrdličky nebo dokonce strakapoud, byla to nádherná podívaná.
Třetí den ale toto ptačí bistro objevili kosi. Začali se v něm chovat jako doma. Zobali a zobali... Sýkorky, kvůli kterým jsem krmítko vlastně stavěl, už k zobání nepustili. Dokonce i hrdličky se jich bály. A k tomu ještě neměli vůbec vztah k hygieně. Jednou stranou zobali a druhou vypouštěli přetlak. No fuj!
Začal jsem kosy plašit, aby se do krmítka dostali i ostatní. Na chvíli odletěli, ale jak jsem odešel od okna, okamžitě se vrátili a znovu se chovali, jako by jim krmítko patřilo. Přemýšlel jsem, co dělat. V noci mne napadlo, že by to chtělo ještě druhé krmítko. Do jednoho bych dával slunečnici pro sýkorky, do druhého vločky a ovoce pro kosy.
Ráno jsem nápad zrealizoval. Do misky jsem nasypal vločky, do krmítka slunečnici. První přiletěli kosi a hned se pustili do vloček. Krmítka se slunečnicí si ani nevšimli. Začal jsem se těšit, že mezi ptáčky konečně zavládne mír. Černí kosi budou na levé straně parapetu, sýkorky a další barevní zpěváčci zase na pravé straně.
Málem jsem si už poklepal na rameno a pochválil se, jak je to dobře vymyšlené. Vtom přiletěly sýkorky a pustily se do snídaně. Když to zaregistrovali kosi, okamžitě se přemístili do krmítka a sýkorky vyhnali. Pak, jako o závod začali zobat slunečnici. Zobali by zřejmě tak dlouho, dokud by tam nějaká byla.
Zase mi nezbylo nic jiného, než ty nenažrané a závistivé kosy plašit. Jenže mohu plašit kosy, kteří přiletí na mé okno do mého krmítka? Nedostanu se do střetu s ochránci přírody? Není v EU nějaký zákon, který by to zakazoval?
Nakonec jsem se po dnešní zkušenosti rozhodl, že krmítko pro sýkorky ještě vylepším. Tak, aby se do něho dostali jen malí ptáčci. A to druhé nechám volně přístupné, sýkorky do něho stejně nelétají. Stačí jim slunečnice, o kterou jsou schopny se mezi sebou podělit.
Přemýšlel jsem o tom, zda někdy tyhle kosy naučím žít v souladu s ostatními členy ptačí společnosti. Tak, aby žili podle pravidel, která nebudou výhodná jen pro tuhle kosí menšinu, ale pro všechny stejně a bez výjimky.
Svůj výzkum ptačí multikulty společnosti nevzdávám. Třeba jednou objevím řešení, které bude fungovat mezi ptáky i v té naší lidské společnosti. Řešení, při kterém nebude třeba oddělovat jedny od druhých.
Pak se té nobelovky možná konečně dočkám. Jestli mi ji nevyfoukne nějaký kos.
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha