Během svého života jsem už potkal pár "svatých". Ty uvozovky dávám záměrně, aby bylo jasné, že já je za svaté a dokonalé nepovažoval. Všichni měli jednu společnou vlastnost. Velice rádi používali svůj ukazováček. Buďto vám jím hrozili, nebo na vás svým prstem mířili, když dávali přednášku o hříchu a bezbožných lidech.
Pokud jste někdy takového svatého potkali, možná vás potěší dnešní slova apoštola Pavla: "Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní." (Římanům 5,6-8)
Občas si představuji, co asi prožíval Martin Luther, když v Bibli, přikované ke klášterní zdi, poprvé četl tento dopis apoštola Pavla. Bylo to v době, kdy se snažil dosáhnout odpuštění hříchů přísnou klášterní askezí, dlouhými modlitbami a zdraví ničícími dlouhodobými půsty.
A pak najednou četl: "Vždyť ze skutků zákona `nebude před ním nikdo ospravedlněn´, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky, Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všechny, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši." (Římanům 3,20-24)
Od té chvíle neměl klid. Papež v té době vydal výnos, kterým sliboval odpustky všem, kdo po kolenou vystoupí po "Pilátových schodech" v Římě. Luther se je vydal zdolat. Postupně stoupal po kolenách vzhůru, když najednou uslyšel hlas: "Spravedlivý bude žít z víry!" (Římanům 1,17) V té chvíli mu došla nesmyslnost jeho snažení. Zvedl se a hned se vydal na cestu zpět.
Ježíš zemřel za hříšné lidi. Zemřel za takové lidi, jako jsem já a ty, pokud se nepovažuješ za svatého a dokonalého. Proč Ježíš zemřel za bezbožníky a ne za svaté? Proč nemůže zachránit člověka, který má pocit, že už je tak dobrý, že má ukazováček jen na to, aby jím hrozil a ukazoval na bezbožné? Protože tito lidé o jeho pomoc nestojí. Vystačí si sami.
Ježíš přišel, aby nám, kteří si uvědomujeme svou slabost a hříšnost, nabídl ospravedlnění. Díky svým hříchům máme v nebi dluh, který nemůžeme splatit. Ježíš přišel, aby nás oddlužil. Naše duchovní konto už nebude v mínusu. Naopak, Ježíš na náš účet "vložil svou oběť" a tak se můžeme spolu s Martinem Lutherem radovat z toho, že už nemusíme slézat Pilátovy schody. Díky Pavlovi už víme, že jsme "ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši."
