Jednou měl do kasáren, ve kterých jsem sloužil v době mé základní vojenské služby, přijet armádní generál. Takový cvrkot jsem za celý rok nezažil. Uklízelo se, opravovalo, auta dostávala nový lak, natírali jsme obrubníky okolo cest a jen čekali, kdy budeme natírat trávník na zeleno...
Na tomto světě jsme často kvůli mocným a slavným ochotní udělat cokoliv. Jen, abychom neupadli "v jejich nemilost". Slavným a mocným rádi pomůžeme, protože tak může kousek slávy a moci ulpět i na nás. Nebo si to alespoň můžeme myslet. Vy jste se ještě nikdy nechlubili tím, že se s vámi bavil třeba Karel Gott nebo prezident?
Pán Ježíš v jednom kázání varuje: "Kdo vás přijímá, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.
41Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka; kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého.
42A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu." (Matouš 10,40-42)
V době, kdy Ježíš hovoří tato slova, byli jeho učedníci jen žáky potulného učitele. V očích druhých lidí nebyli ničím zvláštní a zajímaví. Nebyli slavní ani mocní. Pokud jim někdo v parném létě "podal číši studené vody", musel by být bláhový, kdyby očekával, že se mu tento dobrý skutek někdy vrátí.
Pokud někomu pomáhám, protože je slavný, nebo mi to jednou může oplatit, odměnou mi bude to, co čekám. Pomáhám-li někomu, u koho mohu jen stěží očekávat "návratnost" mého dobrého skutku, pak mne odmění samotný Bůh.
Jakou odměnu Bůh nabízí? Až se Ježíš vrátí zpět na naši zemi, rozdělí všechny lidi na dvě skupiny. Na spravedlivé a na nespravedlivé. Spravedlivým řekne: "Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa." (Matouš 25,37-40)
A jak pozná, kdo je spravedlivý? I to nám Ježíš prozrazuje: Tu mu ti spravedliví odpoví: "Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? 38Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?"
40Král jim odpoví a řekne jim: "Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili." (Matouš 25,37-40)
Nebe není pro ty, co hodně mluví. Nebe je pro toho, kdo podle toho co zná i žije. Když čtu tato slova, přemýšlím o tom, kolik hladových jsem nechal na pospas jejich hladu. Kolik stopařů jsem nechal dál stopovat uprostřed noci. O kolika vězních jsem prohlásil: "Dobře jim tak!"
Pane, mám zatím daleko k těmto spravedlivým. Ale chtěl bych žít tak, jako oni. Chci být člověkem, který nepomáhá kvůli nebeské odměně, ale protože poznal Tvou lásku. Dej mi Tvou lásku do mého srdce.
