Vzpomenete si, kdy jste naposledy jásali? Kdy jste třeba radostně vykřikli? Já třeba poslední den londýnské olympiády, když Jaroslav Kulhavý v závěrečném spurtu závodu horských kol předjel Švýcara Nina Schurtera a stal se olympijským vítězem. Potěšilo mne, že má náš malý národ dalšího sportovce, který dokázal porazit celou světovou špičku.
Prorok Izaiáš dostával od Boha zvláštní vidění. Mne v poslední době zaujalo to, které je popsáno v krátké 12. kapitole. Tento text jsem už citoval ve 32. části tohoto seriálu o radosti. Přesto se k němu chci vrátit ještě jednou: V onen den řekneš: "Vzdávám tobě chválu, Hospodine! Rozhněval ses na mě, tvůj hněv se však odvrátil a potěšils mě. Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou."
S veselím budete čerpat vodu z pramenů spásy. V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené. Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy, ať o tom zví celá země!"
Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu - Svatý Izraele. (Izaiáš 12,6)
Tentokrát mne zaujala závěrečná slova. Důvodem k jásání a plesání má být Boží přítomnost v našem životě. Co to znamená? Jak se tato přítomnost projeví? Apoštol Pavel napsal text, který rád a často připomínám: "Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně." (2. Korintským 3,18)
Když Izaiáš popisuje jací budou lidé, v jejichž středu bude "bydlet" Bůh, mimo jiné poznamená: "Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře." (Izaiáš 11,9) Čas od času se setkávám s lidmi, kteří mají pocit, že už jsou svatí a dokonalí. Přitom po nich zůstává příliš mnoho lidí, které svým svatým jednáním zranili. Podle Izaiáše takoví svatí do Božího království nepatří.
Podobně ve svém kázání hovoří i Ježíš: O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství: "Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.
Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.´
Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: `Bože, slituj se nade mnou hříšným.´
Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen." (Lukáš 18,9-14)
Možná je právě dnes čas přemýšlet o tom, nakolik se projevuje Boží přítomnost v mém životě. Patřím mezi lidi, které každý rád potká, protože dokážu s láskou pokárat i povzbudit? Nebo se mi všichni raději vyhýbají?
Ještě není pozdě. I dnes mohu pozvat Ježíše, aby se mnou bydlel. Stačí jen přijmout jeho kritiku i následnou nabídku: "Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.
Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl. Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.
Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." (Zjevení 3,15-22)
Bůh chce bydlet v mém srdci i uprostřed mé rodiny. Je ochotný přijmout mne i s mými chybami. Chce proměnit mou povahu i mé myšlení. Přeje si, abych se stal součástí jeho rodiny.
Pro mne je to důvod k radosti, kterou mohu projevit i hlasitým jásáním a plesáním.
