Na vojně nám naši velitelé často opakovali dvě hesla. To první zní: "Těžce na cvičišti, lehce na bojišti!" Druhé heslo jsem často slýchával už dřív od svých učitelů: "Kdo je připraven, není překvapen!"
Myslím, že každý soudný člověk uzná, že tato hesla mají kus pravdy.
Přesto se stává, že i dobře vycvičený voják padne a i ten nejlépe připravený zažije šok z toho, s čím nepočítal. Autor 33. žalmu píše:
"Krále nezachrání sebevětší vojsko,
ani zdatného vojáka jeho statečnost.
I ta nejlepší výzbroj selže a nepomůže k úniku." (Žalm 33,16-17)
Při čtení těchto slov se vždy nemohu ubránit pocitu, že tím neznámým autorem tohoto žalmu je David. Nakonec, možná právě proto je v Bibli vložen mezi žalmy, které napsal tento Izraelský král.
Příběh Davida a Goliáše znají i malé děti. Pelištejský obr byl určitě znamenitý bojovník a válečník. Stačilo, aby vystoupil z řady a na všechny Židy padla hrůza a děs. Čtyřicet dnů se vysmíval všem Izraelcům a tupil jejich Boha.
Pak přišel mladý pastýř, který vzal prak a pár kamenů. Goliáš si byl jistý sám sebou. Myslel si, že toho mladíka rozšlápne jak červa. Všichni víme, jak dopadl. David nevymýšlel žádnou speciální taktiku nebo strategii. Vzal kámen, roztočil prak a Goliáš je najednou mrtvý.
"Bůh hledí na ty, kdo ho mají v úctě
a čekají na jeho slitování,
aby je vysvobodil od smrti
a živil je v čas hladu." (Žalm 33,18-19)
Bůh odpovídá na naši víru. V jeho síle dokážeme stejně neskutečné věci, jako David. I my porazíme obry, kteří nás utlačují a uráží. Tím obrem může být droga, alkohol, cigareta, přejídání, pornografie... Je na nás, za kým se svým problémem půjdeme. David Goliášovi řekl:"Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. Ještě dnes mi tě Hospodin vydá do rukou. Zabiji tě a srazím ti hlavu. Ještě dnes vydám mrtvoly z pelištejského tábora nebeskému ptactvu a zemské zvěři. Celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh." (1.Samuelova 17,45-46)
Bůh odpovídá těm, kteří u něj hledají své bezpečí.
"Jen na Boha spoléhá naše duše,
on je naše pomoc, náš štít.
V něm se rozveselí naše srdce,
jeho svaté jméno je naše naděje." (Žalm 33,20-21)
Před Goliášem šel jeho štítonoš. Tento muž nesl obrovský štít, který měl Goliáše chránit před "střelami" protivníků. Šípy z luků a kameny z praků neměly skončit v těle Goliáše, ale v tomto štítu.
Před Davidem šel Hospodin. Mladý pastýř věděl, že se na svého Boha může spolehnout. Už spolu prožili několik zápasů s medvědy a lvy. O život v nich nešlo jen ovcím, ale i Davidovi. Díky Boží síle v nich ale vždy obstál.
David se v boji učil důvěře v Hospodina. Po každé vyhrané bitvě byla jeho víra silnější a důvěra pevnější. Dokázal se učit i z vlastních proher a pádů. Přicházely vždy, když začal spoléhat na své válečnické umění a svou zbroj. Proto píše:
"Bože, ať tvé slitování je nad námi,
tebe vyhlížíme s důvěrou." (Žalm 33,22)
