Může Bůh dnes dělat stejné zázraky, o jakých čteme na stránkách Bible? Tuto otázku jsem si kladl ve chvílích, kdy jsem měl pocit, že by to Bůh měl znovu dokázat. Poprvé jsem si něco podobného přál, když mi umíral dědeček. Kouření fajfky u něj vyvolalo rakovina hrtanu, kterou už lékaři nedokázali vyléčit.
Má dětská víra tehdy dostávala své první rány. "Proč Bůh neslyší mé modlitby?" Takové otázky tehdy trápily mou dětskou mysl. Dospělí se mi to snažili nějak vysvětlit, ale ani jedna z odpovědí nevyřešila mé otazníky.
Podobná otázka se do mého myšlení čas od času vrací. Naposledy, když jsem četl proroka Malachiáše: "Já Hospodin jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. Už za dnů svých otců jste se odchýlili od mých nařízení a nedbali jste na ně. Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám", praví Hospodin zástupů.
Ptáte se: »Jak se máme vrátit?« (Malachiáš 3,6-7)
Bůh zde tvrdí, že se nezměnil. Ale, je to pravda? Je stále stejně mocný, jako když vedl Izrael z Egypta? Když dokázal beze zbraně porazit faraónovu armádu, která měla jeho lid přinutit, aby se vrátil do Egypta? Dokázal by to i dnes? Nebo jeho moc a sláva vybledla, třeba jako sláva a moc Egypta?
Vzpomínám si, jak rodiče říkávali, že nás mají všechny stejně rádi. Já měl ale pocit, že mne mají rádi nejméně ze všech. To, že jsem jim křivdil (a někdy ještě křivdím), jsem začínal pomalu chápat, když jsme s manželkou vychovávali naše dva syny. Podobně, jako mí rodiče, si i já myslím, že mám oba dva syny rád stejně. Jednoho i druhého. Otázkou je, co bych se dověděl, kdybych se jich zeptal, zda je to podle nich pravda.
Když tak o tom teď přemýšlím Bůh v mém životě udělal spoustu zázraků. Sice se o nich nepíše v Bibli, ale pro mne je to něco skutečného. Možná právě v tom, že se o těch zázracích mého života nepíše v Bibli, je můj problém. Mám krátkou paměť a tak na to dobré, co mi Bůh dal, rychle zapomínám.
Teď momentálně vím, že Hospodin se nezměnil. Vím, že problém je na mé straně. Podobně, jako Židé v Malachiášově době, i já občas sejdu z Boží cesty a dělám si vše po svém. Když pak vznikne problém, tak mám pocit, že za to může Bůh.
Asi bych si ty zázraky v mém životě měl napsat a uložit pro chvíle, kdy přijdou pochybnosti. Zapíšu si je a dám do mobilu, který nosím stále s sebou. A čas od času, třeba, když budu čekat u lékaře nebo ve frontě u pokladny, si svou paměť osvěžím.
Pane, děkuji Ti za podobné texty, jako je ten dnešní. Občas o Tvých slovech pochybuji. Ale, když pak o nich přemýšlím, znovu docházím k závěru, že jsou pravdivá. Vím, že mi nelžeš. Pomoz mi, abych si na to vzpomněl, až mne zase někdy začnou trápit pochybnosti.
