Poté, co v Samaří začali působit Petr s Janem, se Filip dostává na vedlejší kolej. Má najednou více času na rozjímání o tom, co prožil v posledních měsících. Přemýšlí i o tom, co ho asi čeká.
Do těchto úvah najednou uslyší hlas anděla, který se v té chvíli objevuje vedle něj: "Filipe, vydej se na jih města. Vede tam opuštěná cesta z Jeruzaléma do Gázy!" A ještě, než se překvapený Filip zeptá na podrobnosti, anděl zmizí.
"Co může být u té opuštěné cesty tak důležitého," přemýšlí Filip, "že za mnou kvůli tomu musel přiletět anděl?" Dlouho se ale těmito úvahami nezdržuje, protože je zvyklý respektovat Boží vůli. Vydává se na cestu a dál přemýšlel, co za tím vězí.
Sotva došel k cestě, všímá si, že po ní jede kočár, tažený nádherným spřežením. Když vůz přijel blíž, zjišťuje, že je v něm etiopský ministr financí, který vrací ze svátků, které nedávno skončily v jeruzalémském chrámu. Nebylo to nic divného. Tihle Etiopané navštěvovali Jeruzalém už od té doby, co se jejich královna přijela na vlastní oči přesvědčit, že pověsti o moudrosti krále Šalamouna nelžou. Nelhaly a ona si pak domů odvezla i víru v Hospodina.
Mezitím, co Filip sleduje kočár, přijíždí spřežení až k němu. Kočí jede pomalu, protože jeho pán čte. Filip poslouchá a najednou, ke svému překvapení, slyší hebrejštinu. Komorník si nahlas čte svitek proroka Izaiáše. Z jeho hlasu je patrné, že sice tuší, jak jsou slova ve svitku důležitá, současně je ale z toho, jak se tváří na první pohled zřejmé, že slovům proroka nerozumí.
V té chvíli slyší Filip hlas Božího ducha: "Běž za tím cizincem a vysvětli mu vše, co bude potřebovat!" Filip jde souběžně s ministrovým vozem a po chvíli se ptá: "Rozumíš tomu, co čteš?" Etiopan sebou škubl, protože se lekl. Byl tak zabraný do čtení, že si Filipa ani nevšiml.
"Jak bych mohl," odpovídá, jen co se trochu vzpamatoval z toho šoku, "vždyť mi to nikdo nevysvětlil. Jestli tomu rozumíš, tak si přisedni a vysvětli mi to!" Filip přijímá nabídku a nasedá do kočáru, v jakém ještě nikdy neseděl. Nemá ale čas, aby se kochal luxusem. "Kvůli tomu mne sem Bůh určitě neposlal," říká si a hned se otáčí k etiopskému úředníkovi, který právě četl 53.kapitolu proroka Izaiáše.
Trápí ho, že neví, o kom to vlastně prorok říká: "Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel. Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti..." (1)
Filip se ani nemusí dívat do svitku. Okamžitě začíná Etiopanovi vysvětlovat, že tím beránkem, o kterém píše Izaiáš, je Ježíš Kristus. Detailně mu odhaluje velkou pravdu o spasení. Ve chvíli, kdy vypráví o křtu, kterým se křesťané veřejně přiznávají k Ježíši, ministr řekne: "Podívej, tady je dostatek vody! Proč bych nemohl být pokřtěn?" A Filip na to: "Pokud věříš celým svým srdcem v Ježíše, tak tomu nic nebrání." "Ano. Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží!" odpovídá mu komorník.
Kočí na pokyn svého pána zastavil kočár. Filip s ministrem vystoupili a pak pomalu sestupují do vody. Filip pokládá své ruce na ministrovu hlavu a pak říká: "Milý bratře, na vyznání tvé víry tě křtím ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého!" Nato ho ponoří do vody. Když se Etiopan znovu postaví na nohy, objímají se, jako by si byli rovní.
Pak najednou Filip zmizí. Duch Páně ho přenesl do Azótu, kde pro něho má další poslání. Filip se nebrání. Je rád, že může zase kázat a přivádět lidi v této cizí krajině k Ježíši.
A náš ministr financí? Ten se stává prvním křesťanským misionářem ve své vlasti. A toto své nové poslání zvládá v moci Ducha svatého velice dobře. Až ho jednou vzkřísí jeho Pán k věčnému životu, bude mile překvapen, kolik lidí Etiopanů potká v nebeském království.
_____________________________________________________________________________________________________
(1) Izaiáš 53,7-9)
