V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo.“ (Lukáš 10,21)
Zvláštní slova. Je možné o něčem mluvit tak, že to nepochopí moudří a rozumní, ale pochopí to někdo, kdo jim v jejich poznání nesahá ani po kotníky?
Ježíš říká, že přesně tak působí „evangelium“, které přinesl tomuto světu. Vzdělancům zůstane skryté, zatímco těm, kterými elity pohrdají, je srozumitelné, a proto ho s radostí přijímají. Proč? Protože je ještě ti moudří nestačili přesvědčit, že to, co říká Bible, prostě není možné.
To je pro mne dobrá zpráva. K tomu, abych pochopil vše, co potřebuji k mému spasení, nemusím být doktorem teologie nebo ovládat spoustu jazyků. Podmínkou není ani velká moc či vzdělání a není ani třeba, abych byl velký a silný. Evangelium pochopí i maličcí, tedy i děti.
Setkávám se s lidmi, kteří mne převyšují svým vzděláním i znalostmi. Jsem rád, když se od nich dovídám nové informace, často velice zajímavé. V životě víry mne ale daleko více obohacují lidé, kteří svým vzděláním nepatří mezi elitu, ale umí převést do své každodenní praxe vše, co znají.
Jsem rád, že Ježíš vyslovil tuto modlitbu. Jeho slova mi dávají odvahu pokračovat dál na mé cestě do Božího království. Jdu krůček za krůčkem. Sice pomalu, ale stále dál. Už mi nevadí, že jsem v očích tohoto světa „maličký“. Mnohem důležitější je pro mne to, jak mne vidí můj Stvořitel.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
