Už jste si někdy splnili svůj sen? Koupili jste si něco, po čem jste toužili a čekali na to štěstí, které přijde? Pak jistě pochopíte pocity dvou lidí, čekajících na zázrak.
Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu …Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi. (Genesis 3,6+7)
Muž a žena snědli zakázané ovoce. Chvíle napětí: "Kdy to přijde? Budeme jako Bůh hned, nebo to bude nějakou dobu trvat? A kdy poznáme to ještě větší dobro?" Podobné otázky víří hlavou našich prarodičů. Čekají na ten moment, kdy se naplní slib, který jim dal had.
Po chvíli čekání otevírají oči a najednou vidí tu změnu. Jsou nazí. To vlastně byli i před tím, ale dřív se nestyděli. Cítí se trapně a nepříjemně. Poznávají pocit, který jim byl dříve cizí.
Hebrejský výraz "arum" – "chytrý", souzní jako slovní hříčka s výrazem "érom" – "nahý". (J.Heller: Stezka ve skalách). Jako by chtěl Bůh ukázat, k čemu chytračení vede – zbavuje důstojnosti a vystavuje posměchu.
Naši prarodiče po chvíli napjatého očekávání otevírají oči a poznávají, jaké to je, když člověk vymění moudrost (chochmu) za chytrost (arum). Nic nezíská. Místo hadem slibovaného štěstí a nové radosti se dostaví jen stud z poznané nahoty a v nitru pocit zvláštní prázdnoty.
Bože, nechci být chytrý a nahý. Stejně jako mí prarodiče jsem i já poznal svůj omyl. Přikryj mne, prosím, Tvou moudrostí.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Předchozí díl: Naletěl i muž
