Bůh - Stvořitel

Každý rok zveřejňuje časopis Forbes žebříček nejbohatších lidí světa. V roce 2012 napočítal 1226 dolarových miliardářů, kteří dohromady vlastní neuvěřitelnou sumu: 4 600 000 000 000 $ (4,6 bilionů dolarů).

Mezi těmito boháči byli i tři Češi, kteří měli dohromady 11 500 000 000 $ (11,5 miliard dolarů).

     Možná si někdy říkáme, jaké to asi je, být tak bohatý. Spousta lidí závidí, další tyto boháče obdivují a sní, že jednou... David ve svém žalmu píše o jiném boháči, jehož majetek nelze dolary vyčíslit:
"Jen Bohu patří země a všechno, co je na ní,
   rozličné krajiny i s těmi, kdo v nich žijí.
To přece on obklopil souši mořem,
   řekami ji protkal a ozdobil." (Žalm 24,1-2)
Bohu patří vše. Vše stvořil, a proto je majitelem. Vlastně mu patříme i my. Mohl by si s námi dělat, co se mu zlíbí. Přesto nám nabídl svobodu rozhodování. Můžeme se rozhodnout, zda mu budeme sloužit, nebo se vydáme svou vlastní cestou.
Bůh je podle Davida stvořitelem všeho, co nás obklopuje. Stačilo jeho slovo a vznikaly hvězdy, planety a také život. Bůh připravil vše, co člověk potřebuje ke spokojenému životu. Přeje si, abychom se ke svému životnímu prostředí chovali zodpovědně.

     Náš stvořitel nám také dává možnost, abychom ho chválili. Můžeme ho uctívat. Pokud tuto možnost budeme využívat, tak se s ním jednou setkáme tváří v tvář. Jací lidé se s ním jednou setkají v jeho království? David uvádí následující charakteristiku:
"Kdo z lidí smí doufat, že vystoupí k svému Tvůrci
   a přiblíží se jeho svatosti?
Ten, kdo je skutečně prostý viny,
   kdo má čisté srdce i mysl a pravdivá ústa." (Žalm 24,3-4)
V poslední době se znovu setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že do nebe přijde jen ten, kdo zemře jako dokonalý a bezhříšný. Při čtení tohoto žalmu jsem si vždy říkal, že nejsem takový, abych mohl vstoupit k Bohu. Nejsem bez viny, nemám čisté srdce ani mysl a moje ústa nebyla vždy pravdivá.

     Když jsem objevil překlad Průvodce životem, prožil jsem u tohoto žalmu dvojí radost. Tou první radostí byl 5. verš, který je zde přeložen takto:
"Kdo po tom touží, je Bohu milý,
   Pán z něj snímá viny, je mu Zachráncem." (Žalm 24,5)
Krásné zaslíbení. Nejsem dokonalý, ale toužím být dokonalý. Těším se na chvíli, kdy mne Bůh při vzkříšení promění. Nemohu se dočkat chvíle, kdy mi dá dokonalé tělo a také dokončí práci na mé povaze - přidá mi to, co jsem během svého pozemského putování nestihl. Podle Davida se Bůh stává Zachráncem každého, kdo touží po dokonalosti.

     Druhou radost mi v tomto překladu udělal 6. verš:
"Takový lid si Bůh na zemi tvoří,
   ty, co vyhlížejí Boha Izraele." (Žalm 24,6)
Boží slovo nepřestalo tvořit šestý den. Tvoří stále. Z takových nedokonalých lidí, jako jsem já, si Bůh vytváří svůj lid. Církev je společenstvím lidí, kteří nejsou spokojeni se svou povahou a svými skutky. Setkávají se, aby společně chválili Boha za to, že je postupně mění ke svému obrazu. Boží stvoření pokračuje proměnou hříšníků v součást lidu, který "si Bůh na zemi tvoří". Vážím si té pocty, že mohu být jeho součástí. Není to má zásluha, ale je to projev moci Božího slova.