Slovo soud nemá v naší kultuře moc dobrý zvuk. Většinou je spojeno s bezprávím, korupcí a něčím negativním. Nikdo z nás asi nemá chuť se dostat před soud ani jako svědek.
Prorok Jeremiáš píše v úvodu své knihy o zvláštním soudu: "Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2"Jdi a provolávej v Jeruzalémě: Toto praví Hospodin: Připomínám ti zbožnost tvého mládí, tvou lásku před sňatkem, jak jsi za mnou chodila pouští, zemí neosívanou. 3Svatý byl Izrael Hospodinu, prvotina jeho úrody; všichni, kdo jej sžírají, se proviňují, dolehne na ně zlo, je výrok Hospodinův."
4Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův i všechny čeledi domu Izraelova. 5Toto praví Hospodin: "Jaké bezpráví na mně našli vaši otcové, že se ode mne vzdálili? Chodili za přeludem a přeludem se stali. 6Neptali se: »Kde je Hospodin, který nás vyvedl z egyptské země, který nás vodil pouští, zemí pustou, plnou výmolů, zemí vyprahlou, zemí šeré smrti, zemí, jíž nikdo neprocházel, v níž člověk nesídlí.« 7Vedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její plody a to, co dobrého dává. Přišli jste a mou zemi jste poskvrnili, moje dědictví jste zohavili. 8Kněží se nezeptali: »Kde je Hospodin?« Nepoznali mě, kdo se obírají zákonem, pastýři mi byli nevěrní, proroci prorokovali skrze Baala, chodili za tím, co není k užitku.
9Proto již vedu s vámi spor, je výrok Hospodinův, povedu jej i se syny vašich synů." (Jeremiáš 2,1-9)
Český ekumenický překlad hovoří o tom, že Hospodin chce se svým lidem vést spor. Překlad, který je známý jako Jeruzalémská bible tlumočí Boží slova malinko jinak: "A proto se s vámi budu nadále soudit", Jahvův výrok, "i se syny vašich synů budu se soudit." (Jeremiáš 2,9; Jeruzalémská bible)
Hospodin chce vést spor se svým lidem. Chce se s ním soudit. Není mu lhostejné, že ho opustili a směřují do zkázy. Soud v kontextu tehdejší doby měl ukázat, na které straně je pravda.
Bohu nejde o to, aby svůj lid odsoudil. Jako svrchovaný vládce vesmíru to může udělat lusknutím prstů. Hospodin volá po soudu, který by jeho lidu ukázal, jakou chybu dělá, když hledá jiné bohy.
Jeremiáš ale také hovoří o tom, že Bůh neopustí ani mé potomky. I když od něj odejdu a odmítnu jeho nabídku, aby mi byl Bohem, on kvůli mé nevěře nezavrhne moje děti a ani jejich děti. I jim se bude snažit prostřednictvím soudu ukázat, jaká je pravda o spáse i věčném zahynutí. Takový je můj Bůh.
Pane, jsem rád, že Ti není lhostejné, když někdy pro "třpyt" toho, co mne oslní, zapomenu na to, že nejlépe je mi s Tebou. Když se tak zase stane, veď se mnou spor. Svolej soud, který mi ukáže můj omyl a znovu mne navede na cestu, která končí ve Tvém království.
