- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mnozí lidé se domnívají, že křesťan musí vždy ustoupit, a pokud jim po první facce nenastaví ještě druhou tvář, pak vlastně ani křesťan není. Je to omyl. Stačí si dobře přečíst evangelia, v nichž se Ježíš dokázal mnohokrát postavit proti zlu a pokud to bylo třeba, vzal do ruky i bič.
Proč si lidé myslí, že se křesťan nesmí bránit, když mu někdo jiný ubližuje? Možná je na vině nepochopení některých biblických textů. Například apoštol Pavel radí: „Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.“ (Římanům 15,8)
I Ježíš se vždy snažil s lidmi vycházet v míru a klidu. Ono to ale vždy nejde. Proto ten bič v jeho ruce. Víra totiž přináší i rozdělení. Mnoho rodinných příslušníků například neskousne, když jejich příbuzný zamění svou víru v ateismus za víru ve Stvořitele.
Křesťan se učí stát na straně dobra. Proto někdy musí druhé varovat před nebezpečím, které jim hrozí, pokud budou dál dávat přednost zlu a hříchu před dobrem. A právě v takové chvíli může dojít k rozdělení. Pokud se postavím proti zlu, musím počítat s tím, že se zlo a zlí lidé postaví proti mně.
Cesta k pokoji není vždy snadná a často je i bolavá. Na to bychom neměli zapomínat, abychom pak nebyli překvapeni, když v naší snaze o šíření pohody, lásky, radosti a dobra tvrdě narazíme na síly zla. Nezapomínejme ale na to, že se vždy najde někdo, komu svým postojem pomůžeme najít cestu z pavučiny zla. Toto vědomí mírní bolest a přináší novou radost.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
Další články autora |
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...