V patnácti jsem začal studovat v Lidové škole umění hru na varhany. V té době jsem obdivoval Mariana Vargu ze skupiny Collegium Musicum. Když mi jednou dovolil, abych dvě hodiny hrál na jeho varhany, byl jsem štěstím bez sebe.
Také Pavel někoho obdivuje, ale není to slavný varhaník: "Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění!
Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!
`Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?´
`Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit?´
Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko!
Jemu buď sláva na věky. Amen." (Římanům 11,33-36)
Apoštol Pavel je zcela zaujat obdivem vůči Bohu. Ví, že jeho dopis budou číst lidé, kteří dobře znají Starý zákon a tak cituje proroka Izaiáše: "Kdo změřil Hospodinova ducha a byl mu rádce a vedl ho k poznání?" (Izaiáš 40,13) Není to Bůh, kdo se s námi potřebuje radit. Radu spíše potřebujeme my.
Při čtení Pavlových slov jsem si vzpomněl na slova žalmu:
"Nevezmu si býčka z tvého domu, kozly ze tvých ohrad.
Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách,
v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe.
Kdybych měl hlad, neřeknu si tobě,
mně patří svět se vším, co je na něm.
Jídám snad já maso z tura nebo napájím se kozlí krví?
Přines Bohu oběť díků a plň svoje sliby Nejvyššímu!
Až mě potom budeš v den soužení volat,
já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat." (Žalm 50,9-15)
Mnoho lidí odmítá Boha, protože mají strach, že by jim něco vzal. Mají pocit, že je stejný jako pozemští vládcové. V naší zemi v podstatě půl roku pracujeme na daně, které nám z našeho výdělku strhává stát. Polovinu toho, co získáme svou prací, posíláme ve formě různých daní do nenasytné dlaně státu.
Proto se nedivím, když si lidé myslí, že Bůh je stejně nenasytný. Autor žalmu cituje Boha, který říká, že od nás nic nepotřebuje. Jako stvořiteli mu stejně patří celý vesmír. Nepotřebuje mé daně. Neujídá mi z mého talířku. Je to naopak. On dává mně, ne já jemu.
Bůh ode mne nic nepotřebuje a ještě mi navíc slibuje své požehnání a ochranu, pokud budu respektovat jeho rady. 50. žalm patří k mým oblíbeným. Už v dětství jsem se naučil zpaměti 15. verš. Měl jsem tehdy Kralický překlad, ve kterém Bůh slibuje:
"Vzývej mne v den soužení, vytrhnu tě,
a ty mne budeš slavit."
Mnohokrát jsem se těmito slovy řídil a Bůh mne nikdy nenechal na holičkách. Proto chci na adresu mého Boha – Stvořitele i Zachránce – spolu s Pavlem volat: "Jemu buď sláva na věky. Amen."
