Máme doma dvě babičky a obě už překročily devadesátku. Poslední volby do parlamentu a obecních zastupitelstev vynechaly, protože se prý v tom množství kandidátek nedokázaly zorientovat.
Včera se jich manželka ptala, zda se zapojí do volby prezidenta. Jejich reakce byla překvapivá. Obě se voleb zúčastnit chtějí a mají už jasno, koho budou volit. Čekali jsme, že tak jako mnoho jiných seniorů budou preferovat Babiše, protože ten jim přece zvýšil důchod. Mýlili jsme se. Jedna i druhá chtějí volit generála Pavla.
Přemýšlel jsem nad tím, co je k této volbě vede.
Ani jedna z nich nebyla v KSČ a komunisty v lásce nemají. Obě ale v životě poznaly i komunisty, kteří jim pomohli. Proto pro ně Pavlovo členství v KSČ není něčím, co by jim bránilo dát mu svůj hlas.
Obě měly syny, kteří absolvovali povinnou vojenskou službu, kde se vedle „zelených mozků“ setkali i s veliteli, kterým záleželo na podřízených.
Tím nejdůležitějším faktorem je ale nejspíš to, že zažily i 2. světovou válku, a teď mají obavu, aby se k nám z Ukrajiny nepřelila ta současná. Mají zato, že v této době je generál Pavel mužem, kterého na hradě potřebujeme.
Přiznávám, že mne jejich rozhodnutí překvapilo. Těší mne, že svůj hlas neprodaly za předchozí zvýšení důchodů. Jedna z nich dokonce při tom posledním navýšení řekla: „Tak nevím, zda je to správné. Vždyť nám přidávají na úkor našich vnoučat!“
Spousta lidí se na seniory dívá přes prsty. Já jsem na babičky, které s námi bydlí, hrdý. I ve svém požehnaném věku dokážou přemýšlet a jít vlastní cestou. Díky svým zkušenostem je není snadné opít jen tak koblihou, pardon, rohlíkem. Sám jsem zvědavý, zda jim jejích rozhodnutí vydrží až do páteční volby.
V každém případě jsem jim už na městském úřadě jsem zajistil, že si volební urna udělá zastávku i u nich. Ať už bude zvolen kdokoliv, tak doufám, že ani jedna z nich nebude své volby litovat a pokud bude zvolen jejich favorit, tak to náležitě oslaví.
