Při čtení Bible nám někdy nedochází, v jaké době vlastně vznikala. Mnohé z toho je pak těžko srozumitelné a někdy je tato neznalost dobového pozadí dokonce příčinou toho, že lidé Bibli odkládají, protože jim připadá jako snůška nesmyslů.
Na jedno takové místo jsem narazil dnes ráno: "Kdyby někdo obcoval s ženou, která jako otrokyně byla určena pro jiného, ale ještě nebyla ani vykoupena penězi ani propuštěna na svobodu, bude případ vyšetřen, ale nebudou potrestáni smrtí, protože nebyla ještě propuštěna.
21Muž přinese Hospodinu svou oběť za vinu ke vchodu do stanu setkávání, berana v oběť za vinu. 22Obětí berana za vinu vykoná za něho kněz smírčí obřad před Hospodinem pro hřích, jehož se dopustil; hřích, kterým se prohřešil, mu bude odpuštěn." (Leviticus 19,20-22)
Dočetl jsem, seděl a přemýšlel, k čemu je takový text dnes dobrý. Mohu se z něho něco naučit? Nebo mi stačí, když si pouze zapamatuji, že něco takového v Bibli je, ale pro mne je to nepotřebné?
Přemýšlel jsem o tom, v jaké době dal Bůh tento příkaz. V Egyptě byli židé otroky, jejichž život neměl žádnou cenu. Když někdo zabil otroka, tak jen v případě, kdy mu nepatřil, musel zaplatit jeho pánovi náhradu škody, ale jinak se nic nedělo.
Židé si mnohé z toho, co viděli v Egyptě, přenesli do svého života. Už při putování pouští získávali otroky a mysleli si, že teď to bude naopak. Oni budou pány a jejich zajatci budou lidmi bez práv a bez ceny...
Bůh jim ale říká něco jiného. "Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi." (Deuteronomium 5,15) Hospodin chce svůj lid naučit, že každý lidský život má svou cenu. I otrokyně je lidská bytost, která má právo na spravedlnost stejně jako svobodný muž. Není hračkou, kterou může kterýkoliv muž zneužít, protože se mu zrovna zachtělo rozkoše.
Poté, co Hospodin vysvobodil Abrahámovy potomky z Egypta, jim také dal pravidla pro jejich další život. Jedno z těchto pravidel zní: "Nesesmilníš!" (Deuteronomium 5,18) Bylo připomínkou toho, co dal Bůh lidem už v ráji. Sexualita je dar, který ale podle našeho stvořitele patří jen do manželství. I když si to nemusím hned uvědomovat, sexualita, která je mimo manželství, škodí. Buďto mně nebo někomu druhému.
Židé, kteří vyšli z Egypta se domnívali, že otroků a otrokyň se toto přikázání netýká. "Obcovat s nimi se přece může", mysleli si. Bůh jim musí zvláštním zákonem říci, že je to jinak. Sedmé přikázání o smilstvu se týká i otroků a otrokyň. Proto musel žid, který se tohoto skutku dopustil, obětovat oběť za odpuštění a za své očištění.
Jednou jsem dostal otázku, zda je hřích, když si ženatý muž zaplatí prostitutku. Myslím, že text, který jsme dnes četli, nabízí odpověď. Znovu nás vede k tomu, že Božím ideálem je sexualita v manželství. Vše, co je mimo tento rámec, škodí, ať tomu věřím, nebo ne.
Pane, děkuji Ti za dar sexuality. Děkuji Ti, za dar manželství. Díky, že k tomuto daru dáváš i návod na jeho použití. Z vlastní zkušenosti vím, jaké štěstí a radost přináší respektování Tvých rad v této oblasti.
