Lidé, kteří se drželi Ježíše, mohli vidět spoustu zázračných činů. Také se minimálně dvakrát dosyta najedli. Slyšeli jeho kázání o Božím království, ve kterém už nebudou rozdíly mezi chudými a bohatými, prostými a vznešenými...
Je proto docela pravděpodobné, že si většina přála, aby Boží království už přišlo na tuto zem. Mezi těmito lidmi, plnými očekávání, byli i Kristovi učedníci. I oni mohli podlehnout dojmu, že když budou s Ježíšem, nic zlého se jim nemůže stát.
Proto jim Ježíš musel jednou říci něco, co je vůbec nepotěšilo: Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět? (Matouš 16,24-26)
Život s Ježíšem se moc nepodobá příjemné cestě po dálnici. Spíše bychom ho mohli přirovnat k horské túře. Ta sice bolí, ale jinak je to něco úžasného.
Když mi před několika lety kamarád vyprávěl o svých příjemných procházkách na Lysou horu, myslel jsem si o tom své. Pro mne to nebyla žádná příjemná procházka. Po té poslední, na kterou jsem si tehdy vzpomněl, jsem skoro tři dny nemohl chodit. Připadal jsem si jako loutka a při chůzi jsem se musel smát sám sobě. Pak jsem to přece jenom zkusil znovu. A brzy jsem o těch procházkách začal vyprávět stejně nadšeně, jako můj kamarád. Výšlapů na Lysou horu začalo přibývat a brzy jsem chodil třikrát týdně. Byla to úžasná relaxace.
Něco podobného zažívají lidé, kteří se rozhodnou jít ve svém životě s Ježíšem. Ne, není to snadná cesta. Ale člověk najde brzy kouzlo i v tom, z čeho měl původně strach. Zjistí, kolik zbytečných věcí s sebou v životě vleče a naučí se zbavit přebytečné zátěže. Na druhé straně se také naučí nevycházet bez potřebné výbavy. Voda, malá svačinka na doplnění energie, lékárnička, pláštěnka, krém na opalování...
Podobné je to i na životní cestě s Ježíšem. Mnohé, bez čeho jsme se dříve nemohli obejít, klidně odložíme. A jiným věcem, bez kterých jsme se klidně mohli obejít, zase přijdeme na chuť.
Apoštol Pavel napsal: "Ale to všechno, na čem jsem si kdysi zakládal, ztratilo pro mne jakoukoliv cenu, když jsem poznal Krista. Ve skutečnosti to všechno pokládám za nevýhodu, srovnám-li to s tím úžasným poznáním, že Ježíš Kristus je můj Pán." (Filipským 3,7+8 – Průvodce životem)
Život s Ježíšem sice není snadný, ale přináší mnoho radosti. Apoštol Pavel takový život prožil a mohl napsat: "Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod." (2.Timoteovi 4,7+8)
Pane, chci také bojovat dobrý boj. Věřím, že mne budeš provázet mým životem podobně, jako apoštola Pavla. Těším se na vavřín spravedlnosti a věřím, že ho jednou přeberu ze Tvých rukou, až budeš odměňovat vítěze.
