V evangeliích se občas setkávám s něčím, co mi vždy vrtá hlavou. Je to i v 16.kapitole Matoušova evangelia, kterou se spolu zabýváme v těchto dnech. Nakonec, přečtěme si to.
"Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš." (Matouš 16,20) Tohle jednání mi dlouho nedávalo žádný smysl. Vždyť by to přece mělo být naopak. Ježíš by měl být rád, že se o něm bude mluvit.
Když teď Petrovi konečně došlo, že jeho mistr je ten dlouho očekávaný Mesiáš, měl to nechat vyhlásit po celé krajině a ne mu ještě zakazovat, aby se o tom někde zmínil.
Vše, co Ježíš dělal, mělo vždy nějaký smysl. Proč tedy zakazuje učedníkům hovořit o tom, že je Mesiáš? Co tím sleduje?
S podobnou myšlenkou se setkáváme i v Janově evangeliu. Vše se odehrálo na počátku Ježíšova veřejného působení. Byly blízko židovské svátky stánků, a jeho bratří mu řekli: "Jdi odtud do Judska, aby tvoji učedníci viděli skutky, které činíš. Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!" Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
Ježíš jim řekl: "Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas". (Jan 7,2-6)
Zajímavý argument: "Můj čas ještě nenastal!" Bůh, přestože existuje mimo čas a není na něm závislý, najednou hovoří o čase. Jak to myslí? O jakém čase hovoří?
Můj mladší syn má velice dobré motorické schopnosti. Od dětství neměl problém se žádným sportem. Když se někdy v desíti letech poprvé posadil v půjčovně do motokáry, po pár kolech mne v pohodě porážel. Přestože na závodní dráze porážel zkušené řidiče, na vozovce za volant nemohl. Rád by si udělal řidičák, ale nemohl. Kvůli jeho nízkému věku na to nebyl vhodný čas. Musel si počkat, až dosáhne plnoletosti, pak projít autoškolou a po závěrečné zkoušce získat řidičák. Pak teprve nastal jeho čas.
U Ježíše to bylo tak trochu naopak. Lidé okolo něj ho tlačili k tomu, aby se na veřejnosti pořádně předvedl, získal popularitu a s pomocí lidí i svých výjimečných schopností konečně osvobodil svůj národ od nenáviděných Římanů.
To ale nebyl Ježíšův úkol na naší planetě a proto se tomu brání. Neposlechl své bratry a teď nabádá své žáky, aby ještě chvíli mlčeli o jeho skutečném poslání.
Problém ale nebyl, jako u mého syna, na Ježíšově straně. Problém spočíval ve špatném pochopení skutečného poslání Mesiáše. Lidem, kteří se okolo něj scházeli, stále chyběla schopnost vidět jeho poslání duchovním zrakem. Doposud v něm neviděli krále vesmíru, ale jen svého osvoboditele a krále Izraele.
Ježíš věděl, že jeho posluchači nejsou ještě dost dobře připraveni na to, co musí přijít. Proto jim chce ještě poskytnout čas. Z toho důvodu nabádá své učedníky, aby chvíli počkali, než prozradí, že je Mesiáš.
Pane, děkuji Ti, že i dnes čekáš na nás. Podobně jako tehdy, Ti i dnes záleží na každém člověku. A ve své snaze nás zachránit, jdeš až do krajnosti.
