Včera jsme hovořili o tom, že přiznání se k Ježíši nemusí být vždy snadné. Smrt milionů křesťanů o tom vydává svědectví. Tito mučedníci byli ochotní zemřít, protože věřili Ježíšovu slovu:
„Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; kdo mně však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.“ (Mat.10,32-33)
Aby bylo jasné, o čem Ježíš mluví, pokračuje ve své myšlence dál: „Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a `nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina´.“ (Mat.10,34-36)
Tahle slova mne dlouho trápila. Znal jsem jiný Kristův výrok. Když se loučil se svými učedníky, řekl: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!“ (Jan.14,27)
Není to protiřečení? Jak nám Ježíš může zanechat pokoj, když na druhé straně předpovídá problémy nejen na pracovišti, ale dokonce i v našich rodinách?
Možná si ještě vzpomenete na poslední volby do parlamentu. Najednou jsme se ze všech stran dozvídali, kde máme hledat pravdu. Každá strana tvrdila, že ona je ta správná volba... A v nejedné rodině vznikaly vášnivé diskuze, které často přerůstaly v hádky. Kdo má pravdu? Koho volit? Komu dát svou důvěru?
Podobné problémy musí řešit každý, kdo se chce stát křesťanem. Kolem nás existuje tolik církví. Která je ta pravá? To není jednoduchá volba. Nejedná se o to, kdo nám bude chvíli vládnout. Jedná se o můj život. O život věčný. Život v nádherném prostředí Ježíšova království.
Není to tak dlouho, co Německem otřásl příběh turecké dívky, která chtěla změnit svou duchovní orientaci. Poznala Ježíše a tak se rozhodla, že se stane křesťankou. Rodina rozhodla, že zhanobila islám a proto musí zemřít. Nejmladší bratr byl vybrán, aby tuto zradu pomstil. Nebyl ještě plnoletý a tak mu nehrozil trest...
Ne, nechci teď vzbuzovat antipatie vůči muslimům. V mnoha směrech bychom si z nich mohli brát příklad. Jen jsem chtěl ukázat názorný příklad naplnění Ježíšových slov. Nikdo z nás nemůže být Ježíšovým následovníkem jen napůl. Buď jdu s Ježíšem, nebo proti němu. Neexistuje zlatá střední cesta. Když budu věrný, mohu se dostat do situace, kdy si budu muset vybrat mezi Ježíšem a rodinou.
Kamarádka mi vyprávěla o své babičce. Stará paní byla upřímná katolička. Když její vnučka vyměnila kostel za protestantskou modlitebnu, musela si vybrat. Pokud tam nepřestane chodit, pak ji babička už nechce vidět... Často jsme se pak spolu modlili a prosili jsme Boha o sílu a lásku v této složité životní situaci.
Ježíš nám nabízí svůj pokoj. Když nás tento pokoj naplní, naučíme se milovat lidi, kteří nám ubližují. Není to snadné. Ale Ježíš nás to chce naučit.
Pane, pomoz mi obstát i v situaci, kdy vznikne rozkol v mé rodině. Nauč mne vidět mé blízké Tvýma očima a milovat je Tvou láskou. Naplň mé srdce svým pokojem i důvěrou, že s Tebou nakonec vše dobře dopadne.
