Už při našem uvažování o povolání dvanácti apoštolů jsme se zastavili u poznání, že setkání s Ježíšem nás vůbec nemusí změnit.
Jidáš se tři a půl roku pohyboval po Ježíšově boku a přece ho nakonec zradil. Proto bychom se neměli divit, když Ježíš prohlásí: „Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka. (Mat.10,21-23)
Ježíš tu zcela otevřeně hovoří o nebezpečí, které hrozí každému, kdo se vydá v jeho stopách. Každý, kdo se rozhodne nést Jeho jménu, musí počítat s tím, že se setká s problémy. Doma, v zaměstnání a dokonce i v místě svého bydliště. Mnozí budou dokonce muset opustit své domovy i svou zem.
Jak je to možné? Vždyť biblické křesťanství je mírumilovné náboženství. Pavel vybízí své bratry: „Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.“ (Žid.12,14) Už jste se setkali s tím, že druhým lidem vadilo, když jste se od nich lišili? Žijeme ve společnosti, kde se hodně hovoří o toleranci. Přesto přibývá lidí, kterým vadí jiná barva pleti, národnost nebo náboženské vyznání. Proto by nás nemělo překvapovat, když se kvůli svému životnímu stylu a své víře dostaneme do problémů. Ježíš nás na to upozorňuje už předem.
Vzpomínám si na rozhovor s mužem, který mi na pracovišti dělal samé schválnosti. Využil k tomu každou příležitost. Později mi řekl, že si myslel, že jsem namyšlený. Vzpomínal: „Mnohokrát jsme tě zvali do hospody, ale tys to vždy odmítl. Proto jsme si mysleli, že si o sobě myslíš, že jsi něco víc než my. Také nás dráždilo, že jsi nemluvil sprostě a nechtěl jsi s námi využívat různé možnosti občas si něco přivydělat.“
Setkávám se s tím, jak rodiny těžko nesou, stane-li se někdo z jejich středu křesťanem a změní svůj životní styl. Často to bývá obrovská změna v chování takového člověka. Když alkoholik přestane pít nebo kuřák kouřit, většinou kvůli tomu ztratí své dosavadní přátele. Protože dokázal přestat, stává se často svědomím těch, kteří k tomu nenašli dost sil. A přátelství se tak může obrátil v úplný opak.
Když se podíváme na Ježíše, ten nikdy neudělal nic zlého. Vším co dělal i vším co říkal, zjevoval Boží lásku. A přece skončil na kříži. Na smrt ho vydali farizeové, kněží a zákoníci. Tedy lidé, kteří měli vést národ k Bohu. To, že je někdo náboženský vůdce, nemusí to být nutně důkazem toho, že je také dobrý člověk. Pokud nevpustí do svého nitra Boží lásku, může být nakonec stejně zlý jako sám ďábel.
Ježíš nás na toto vše upozorňuje předem. Ne, nechce nás strašit. Ale přeje si, abychom pochopili, že srdce, ve kterém není Boží láska, postupně naplní zlo, nenávist, závist a nepřátelství. I naše srdce bylo kdysi takové. Pavel o tom napsal: „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.“ (Řím.5,8)
Až se setkáš se zlem, nesnaž se hned odsuzovat. Ten, kdo ti ublížil, možná ještě nikdy v životě nepocítil Boží lásku. Možná právě Tvá přátelská odpověď na jeho útok bude jeho prvním setkáním se zábleskem Boží lásky.
Pane, Ty nás dopředu připravuješ k tomu, abychom dokázali s tvou láskou odpovídat na útoky zla. Pomoz nám vidět prázdnotu srdcí lidí, kteří jsou zatím zlí. Pomoz nám vidět vírou možnost jejich změny. Tak, jako měníš naše srdce tím, že je naplňuješ svou láskou, použij i nás k tomu, abys mohl proměnit i jejich srdce.
