Když někoho (možná…) nazvu opicí, jsem prý horší než ten, co druhému málem ukopne hlavu…?

Rozmohl se nám tady takový jeden nepěkný nešvar. Svět stále více zabředá do stavu bláznění, kdy chybí soudnost a zdravý rozum…

.

Už je to pár dní, co celý (nejen) fotbalový svět řeší několik slov, která měl (údajně) sdělit jeden bílý hráč fotbalu do ouška černému hráči fotbalu. Došlo k tomu za určité hodně vyhrocené situace, kdy bílý hráč patřil do party těch, na kterých bylo spácháno zcela evidentní fyzické násilí, a to právě partou, do které patřil onen černý hráč.

Podle černého hráče mělo zaznít cosi o zasrané opici, podle bílého hráče zase cosi o zasraném chlapovi.

Ať tak, nebo tak, asi se shodneme, že šlo o urážku. Urážky nejsou hezká věc, a jistě se dotýkají každého, na kterého jsou namířeny. Osobně to mám tak, že je úplně jedno, jestli někoho nazvu opicí, nebo zasrancem, obojí se dotýká cti osloveného.

Takže ať už zaznělo cokoliv, za urážku jistě patří trest. O tom není žádná.

Trochu mě ale zaráží, jak se vše okolo té situace točí pouze kolem oněch slov, a už vlastně nikdo neřeší, PROČ ta urážlivá slova zazněla.

Kolik komentářů v zahraničním tisku, který se celé kauze věnoval, bylo o neskutečně řeznickém způsobu hry party údajně uraženého…?

Kolik komentářů třeba v Anglii řeší likvidační faul na našeho brankáře, který byl kopnut do obličeje silou neklidného koně, navíc botami s dvoucentimetrovými kovovými (?) špunty?

Kolik anglických komentářů, kolik anglických i z dalších zemí dalších hráčů fotbalu věnovalo pozornost skandálnímu postupu anglických pořadatelů, kteří nepustili naše hráče z prostoru hřiště do šaten po několik nesmyslných dlouhých minut?

Bylo třeba získat čas a zakrýt tričky kamery v „tunelu“, kde pak došlo k pěstnímu napadení ze strany onoho prý uraženého proti údajně urážejícímu z našeho týmu…?

Kolik prý rozhorlených bojovníků proti údajnému rasismu řeší okamžik, kdy byl náš hráč sražen na zem, aby ho nejméně dva z protihráčů „povzbudili“ kopanci do nekrytého trupu?

Takové prasárny se nedějí ani v rugby, ve fotbale (až dosud…) pro něco takového také nebývalo místo.

Naši sešívaní fotbalisté (někteří i doslova…) se mají utkat napříště s týmem Arsenalu. A už se ozvaly hlasy, které po hráčích tohoto slavného klubu požadují, aby až nastoupí proti naší Slavii na hřišti, toto po zahájení mače demonstrativně opustili, protože prý by bylo dobré „těm zasraným rasistům z východní Evropy“ ukázat, zač je toho loket. Něco o tom se píše TADY.

Když nad tím tak přemýšlím, tak by možná nebylo od věci, pokud se tedy začne vůbec hrát, aby ty bojovníky proti údajnému rasismu z řad Arsenalu naši fotbalisté vyškolili tak, že až dojde ze strany Arsenalu k prvnímu zákeřnému faulu (a ono k němu dojde, na to vezměte jed…), kdyby jim klidně ukázali (pomyslně) vztyčený prostředník a hřiště opustili oni.

Osobně mám za horší úmyslné fyzické ublížení na zdraví než to, zda někomu náhodou pochroumám peříčka na chocholce jeho ctižádostivosti nějakou urážkou.

A pokud to v zahraničí nevidí, pokud neviděli, jak se hráči Glasgow Rangers chovali při zápase i po něm, pokud řeší jen těch pár, třebaže asi hloupých slov našeho hráče, pak ať si … opláchnó přirození vlažnóóó vodóóó, to prý uklidňuje…

.

.