Íránu vlastní medicínka nechutná…?

V noci na dnešek provedly USA za pomoci dronu raketový útok na kolonu vozidel, kde v jednom z nich jel mimo jiných i velitel íránských elitních jednotek Kuds -  Kásim Sulejmání…

.

Jak se dalo čekat, Írán tento skutek rozžhavil do běla, jeho představitelé vykřikují cosi o mezinárodním terorismu ze strany USA, kují prý odvetu, o níž se zmiňují, že bude nebývale tvrdá…

Když jsem se toto dozvěděl, okamžitě mi naskočilo ono okřídlené rčení o zloději, který volá, aby někdo chytil zloděje. Írán, a speciálně jeho elitní gardy, jichž byl dnes již u Alláha dlící Kásim Sulejmání vrchním velitelem, mají za úkol vedení doslova vojenských, tedy násilných operací, mimo území samotného Íránu.

Zabitý Sulejmání byl hodně nadaným stratégem, který měl prsty v kdejaké čuňárně, která se v posledních letech v blízkovýchodním regionu stala. Přímo podporoval libanonský Hizballáh, podle všeho měl osobně vliv na násilné akce vůči Izraeli, které byly vedeny z území Sýrie. Co se týká útoku na americké velvyslanectví v Bagdádu, ke kterému došlo v minulých dnech, a ke kterému se přihlásila Milice PMF (Síly lidové mobilizace), což je organizace šíitských milicí, nepokrytě podporovaných právě ze strany Íránu, tak není moc těžké rozklíčovat, kdo za ním (za tím útokem na velvyslanectví USA) v pozadí stál…

Jinými slovy, Kásim Sulejmání byl člověkem, který celý svůj současný život zasvětil násilnému boji proti Izraeli a proti USA. Jeho posláním bylo vymýšlet strategie boje, který měl nezřídka podobu podpory doslova teroristů. Pohyboval se tedy jednoznačně na poli boha války Marse, a tak není divu, že jeho nepřátelé, které si mimochodem sám vybral, k němu podle toho i přistupovali.

Jak se říká – kdo s čím zachází, s tím také schází. Kásim Sulejmání stál osobně za nejedním raketovým útokem, a v noci na dnešek ho podobný útok raket stál život.

Reciprocita se tomu říká.

Abychom správně pochopili situaci kolem Kásima Sulejmáního, musíme se zamyslet nad možností, že by tento člověk měl stejné možnosti a prostředky k tomu, aby dal rozkaz k provedení naprosto stejného raketového útoku na kteréhokoliv amerického, nebo izraelského politika, včetně těch úplně nejvyšších. Podle mého názoru by Sulejmání neváhal ani půl vteřiny a povel k takovému útoku by okamžitě vydal. Jakákoliv lítost nad jeho skonem a nad způsobem, jakým k němu došlo, tím pádem absolutně není na místě.

Viděno tímto prismatem, je ten útok ze strany USA naprosto logický a ospravedlnitelný.

Jak vidět, Írán by rád kde komu ordinoval medicínu v podobě zákeřných útoků na civilisty i další cíle. Je příznačné, že jemu samotnému naprosto stejný „léčebný“ postup nechutná.

Tak to má většina zákeřných.

Dnes já osobně za útok USA tleskám, protože uznávám pravidlo – jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Kdybych se vsázel, vsadil by si na to, že Írán nebude mít dostatečně veliké „koule“ na odvetný úder přímo na USA, jeho volba nejspíše padne na mnohem bližší Izrael. Pokud k tomu dojde, bude to konec Íránu takového, jaký dnes známe. Izrael je sice stát malý, ale Íránci zřejmě ve své pýše netuší, co proti sobě v případě útoku na Izrael vypustí.

Pak totiž Alláh s nimi…

.