Žádáme poslance, aby svědomí odkládali v šatně!

Znáte ty chvíle, kdy přikováni k obrazovkám hltáme koláče a sloupce, kterak se mění od odhadů (zbožných přání) až k podobě, kdy je definitivně vymalováno a teoreticky už nejde nic změnit. Zahoří vítězné doutníky a hrdlo poškádlí hlt etanolu. Tu na radost, jinde na žal…

Při volbách do Senátu by se na to hrát nemělo, ale pro Sněmovnu je to základ. Do Sněmovny totiž volíme systémem poměrného zastoupení. Tedy nikoliv osobnosti, ale strany, jejich programy a vize.

A jestliže jsem zvolil stranu, která mi cosi slibuje, a zajásal, že k tomu má dost hlasů ve Sněmovně, očekávám, že tato strana použije veškeré hlasy, kterými disponuje, k prosazení toho, co slibovala. Já jsem nevolil Petra, Pavla nebo Marušku, já jsem volil stranu. Petr, Pavel nebo Maruška jsou jen moje prodloužená ruka. A pokud si to neokážou srovnat se svým svědomím, ať uvolní mandát jinému mávátku.

Plně chápu Jiřího Paroubka, že soptil.

Jak by to vypadalo třeba na jatkách, kdyby si Pepa najednou vzpomněl, že je vlastně proti jeho svědomí ubližovat zvířátkům. Pro zvýšení efektu se třeba ještě připoutá k plotu a začne rozdávat srdceryvná interview.

Že by měl raději porážet býky, když už je jednou řezník na jatkách? Ale to se přeci neslučuje s jeho svědomím, vždyť to teď říkám….

A že by tedy napříště už neměl dostávat mzdu a deputátní kližku? Ale japato? Vždyť má přece smlouvu!! Sorry, pánové, ale já tam tu klauzuli o tom, že výpověď můžu dát jenom já a nikdo jiný, nedal. Ta už tam byla….

No a tak Pepa uvázán k plotu roste v mediální hvězdu, interview stíhá interview, práce stojí a šéfové si škubou vlasy…

A protože jsou do krve rozhádáni, Pepa může být v klidu. Nic se mu nestane. No a kdyby náhodou něco hrozilo, na den na dva zase zaskočí do práce. Ale těm u plotu vzkáže, ať nikam nechodí. Co kdyby ho zase začalo hryzat svědomí….

Ideální Sněmovna by měla mít tolik členů, kolik politických stran by přešlo přes vstupní limit (oněch 5 %). Každá strana vyšle jednoho delegáta, který bude mít tolik hlasů, kolik voličů zastupuje. Taková valná hromada. Tam se posvětí to, co se upeklo na sekretariátech a mezistranických skupinách (ekvivalent výborů a podvýborů, komisí a subkomisí a bůhvíčeho ještě, čím je dnes Sněmovna zamořena). Nebudou odpadlíci, přeběhlíci ani kupčení s xindlem. Bez ohledu na barvy.

Jenomže tím pádem nebudou korýtka a trafiky pro oddané služebníčky a tak to neprojde.

Tak aspoň, vážení poslanci, svědomí odkládejte v šatně. Anebo nevstupujte do Sněmovny. Děkuji.

P.S. Přirovnání k jatkám je čistě ilustrativní a nemá – alespoň pro mne – žádný další (ani skrytý) význam! To jen aby si to někdo vztahovačný zase nějak nevysvětlil

Text byl původně zveřejně někdy okolo roku 2008 na blogu Lidovek.cz