Za co bych stávkoval?

Na pondělí se chystá generální stávka, byť podle způsobu informování médií to vypadá jako stávka učitelů za vyšší platy. No neva, zůstanu jako učitel u toho, že i tak se to dá vyložit a že tudíž celkem snadno dopředu odhadnu,

jak to dopadne. Byť právě učitelé nestávkují za svoje platy.

Budu-li mít naději, že to dopadne líp, půjdu do stávky za školné a za to, aby stát nevytvářel umělou poptávku po titulech. Za zeštíhlení školství, které by vedlo k eliminaci "věčného studentství" a nadprodukce zbytečných oborů, jejichž jediným výstupem je diplom, nikoliv použitelné znalosti a dovednosti. 

Úspěšnost studia na VŠ se v ČR dlouhodobě pohybuje pod 50 %. Existuje o tom mnoho statí. Třeba tady, tady či tady. Což přináší společnosti, resp. státu, který celou tuhle taškařici financuje, pouze problémy.

Vysoké školy drží kapacity zhruba dvakrát tak velké, než potřebují. Na středních školách to sice není tak viditelné, ale i tady existuje podobný problém. Byť se mohlo letos na jaře zdát, že míst na středních školách je málo, ve skutečnosti to bylo (a je) tak, že málo je míst na školách, o které je, často jen z iracionálního důvodu (protože chci chodit do školy v místě bydliště) velký zájem. Obvykle jsou to gymnázia ve větších městech, obecně maturitní obory. A díky nastupující populační vlně, která se potáhne ještě asi 10 let, se ta situace bude příštích 10 let rok co rok opakovat.. Venkovské školy budou, tak jako dosud, poloprázdné. 

Je zcela zřejmé, že vláda, ať současná, nebo budoucí, podlehne tlaku veřejnosti a populisticky bude posilovat kapacity škol, na které je nával, na úkor škol, o které zájem není. Dneska chce každý maturitu a pak ještě na vejšku, tak vám to, lide, zařídíme. Bude to sice stát obrovské peníze, o které se neustále bojuje, ale na první pohled to zní logicky, a hlavně líbivě. Koukejte, co děláme pro lidi!

Co na tom, že aby se tyto kapacity naplnily a alespoň formálně využily, bude třeba razantně snížit požadavky na žáky a absolventy. Protože se nakonec nikdo nevyhne řešení problému, který nevyhnutelně nastane. Buď zachovám náročnost maturitní zkoušky, ale potom mi razantně naroste procento neúspěšných maturantů, nebo - v zájmu zachování dekóra - snížím úroveň maturit, aby prolezl skoro každý (nějaký odpad být musí, aby všichni viděli, že jsme u tý maturity fakt hustý a že se s tím nemažeme).

Celá tahle smutná legrace je podpořená obecným přesvědčením, že vzdělání má být zadarmo, v místě bydliště, a vůbec, dneska ty mladý to nemají jednoduchý, tak ať si taky trochu prodlouží to mládí a nehrnou se hned do práce. A maturita nebo titul otvírají dveře, hlavně do státních úřadů. A Lojzičko, Teofile, Sandro-Bartholomeo, na to, kterou školu a s jak odřenými zády jste prolezli, na to se vás ptát nikdo nebude. Hlavně, že máte lejstro!

Samostatnou kapitolou jsou odchody absolventů za prací do zahraničí. Pokud stát financuje vzdělávání svých občanů, musí v souladu s chováním odpovědného hospodáře zajistit, aby se mu tato investice vrátila. Jinými slovy - chceš jít pracovat do zahraničí? Fajn, ale zaplať za vzdělání. Vezmi si půjčku, odmaž si část splátek formou výborného prospěchu nebo třeba upsáním se k práci v určité pozici či lokalitě po určitou dobu - viz třeba zubař v pohraničí.

Poučení?
Víc než polovina žáků středních škol a 2/3 žáků VŠ v lepším případě nikdy nebudou pracovat v oboru, který vystudovali. Zhruba polovina jich ani nedostuduje. Pouze vytváří tlak na udržování naprosto zbytečných kapacit škol, jejichž financování se státu nikdy nevrátí. Ať si studují, ale za svoje.
Ať si pak ti, kteří jsou opravdu dobří, po škole klidně odejdou pracovat do zahraničí. Ať si jdou za lepším. Klidně, když si to zaplatí! Vzdělání se zefektivní, žáci budou studovat obory, na které stačí, půjdou do práce dřív. A nakonec třeba ani nebudou muset čekat na důchod do pětašedesáti.
Za to bych stávkoval.