Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Válka a mír

Poznámky o ukrajinsko-ruských vztazích jsou 7 let staré a váží se na události z roku 2014. Myslím, alespoň trochu zobrazují atmosféru ve společnosti v obou zemích v těch letech. Zrcadla doby, minulost ze které vychází budoucnost. 

 

_____

POSTŘEHY, VTIPY, AFORISMY (na smrtelně vážné téma)

- Bývalí prezident Janukovič chtěl získat pro Ukrajinu ze strany EU, masivnější finanční podporu… a to se také povedlo.

- Ukrajina jednou jistě vstoupí do EU… v ukazatelích korupce a klientelismu už pak zřejmě nebudeme na posledním místě.

- O poloostrov Krym se perou Rusové s Ukrajinci… jako takoví Tataři!

- Stalin přestěhoval Krymské Tatary do Uzbekistánu… Putin z Ukrajiny do Ruska.

- Žádná revoluce v historii lidstva, zatím nic dobrého nepřinesla… Moc proto obdivuji Ukrajince, že přesto to přece jen ještě zkusili.

- Boris Jelcin jako malý chlapec, ve své rodné sibiřské vesničce, rozbil to největší okno… Pak později, když byl ruským prezidentem, rozbil ten největší stát světa.

- Hospodářství Ukrajiny je v troskách, lidé šetří kde se dá… světlo na konci tunelu ale rozsvítili.

- Několik desetiletí světem vládla studená válka. Dvě země - USA a SSSR - se snažily o světovládu. Ale, jak se říká, tam kde se dva perou, Čína vyhrává.

- Rusko, ať chceme nebo ne, stojí zde jako mohutný a hrozný pohanský bůh Moloch. Když byl ohrožen sám, ochránil i blechy ve svém kožichu. Ten strašný Moloch ale přestal pracovat v náš prospěch. Začal se zlobit, chová se iracionálně, jako v těžké depresi. Trochu mám strach, že zdechne a rozpadne se na marné kousky. Na malé státy... v područí Číny a Íránu.

- V dobách antiky na pobřeží Černého moře a na poloostrově Krym, žili Řekové. I mladé a podle možnosti i krásné, řecké děvče Ifigénia. Krym se jmenoval Tauris. Ifigenie, podle legendy a známého dramatu, ctila tradice svého lidu. Obětovala i život, aby její společenství přežilo.

- Poloostrov Krym patří Ukrajině nebo Rusku? Část země se samozřejmě může osamostatnit, pokud je to demokratický proces. Při anexe Krymu si Putin dal záležet, aby všechno bylo tak, jak se to nemá dělat. Takže to ani žádný jiný stát světa nemůže uznat. Nyní po zásahu Ruska bude Krym zřejmě ještě velmi dlouho součástí Ukrajiny. 

- Před třiceti lety se rozdělilo Československo. Na Ukrajině se jednou budou stavět pomníky bojovníkům za celistvost země. Slováci a Češi jednou jistě postaví památník, že rozdělit Československo se zdařilo na jeden šup.

Včera Abcházie, dnes Krym, zítra Aljaška?!

námět ke kresbičce: Drahoslav Mika

_____

KULTURA

Kultura na Ukrajině a v Rusku je ve značné míře poznamenána tím, co my zde v našich končinách vůbec neznáme. Je to vojenská kultura. Přinesli ji možná s sebou už Vikingové, když zakládali stát Kyjevská Rus. Rusové a Ukrajinci se v průběhu staletí bránili mnoha smrtelným nepřátelům. Německý křižáci, Kumánské kmeny (Polovci), Mongolové, Krymští Tataři, Turci, Švědi, Polsko-Litevsko, Francie, Německo, Japonsko, Čína. Vojenská kultura byla pěstována v kozáckých rodinách a je přítomna v celém Rusku a na Ukrajině do dnešních dnů.

ZELENÝ JAVOR (SMUGLJANKA) – skupina "Made in Ukrajine" zpívá v ukrajinském i ruském jazyce

(Jednou v létě na svítání, nahlédl jsem do sousedního sadu. Tam tmavá Moldavanka, sklízela hrozny. Já červenám se i blednu a najednou se mi zachtělo říct: -Pojďme k řece, uvítat letní svítání. Kudrnatý klen zelený, list (jako) vyřezaný. Jsem zamilovaný a stydlivý před tebou. Klen zelený, klen kudrnatý, velmi kudrnatý vyřezávaný. A smugljanka - Moldavanka, odvětila chlapci takto: -Partizánský moldavský organizujeme oddíl. Dnes zavčas partyzáni, opustili rodný dům. Mě čeká cesta, k partyzánům do hustého lesa. A smugljanka - Moldavanka po chodníčku odešla do lesa. Já jsem zůstal uražený, že mě nepozvala s sebou. Na smugljánku - Moldavanku jsem často myslel po nocích. A opět jsem potkal svou smugljánku v oddílu. / Z ruského textu, píseň přeložil můj kamarád Drahoslav Mika.)

Národní hrdost je, myslím, v pořádku ale nic není třeba přehánět... 

NA KONI SI VYJDU NOCÍ – Pjatnického sbor

(Na koni si vyjdu do pole, tmavou nocí pojedeme pomalu, po poli s koněm spolu pojedeme. Nocí je v poli požehnaně hvězd. V poli není vidět nikoho, jen my s koněm jdeme polem. Vysednu na koně, nes mě koník po poli, mým nekonečným polem. Nože mi dovoľ, dej podívať, alespoň jednou, kde se v poli rodí úsvit, svítání. Oj, barva brusinek, nachový úsvit, zda je takové místo nebo ho není? Políčko moje, jarečky, dalekých vesnic světla. Zlaté bilí i kudrnatý len, jsem do tebe zamilovaný, Rusko, zamilovaný. Rok bude dobrým úrodný, bohatým na úrodu obilí. Všelijak bylo a všechno jednou projde, jednou se pomine. Zpívej, zlaté žito, zpívej kudrnatý len, zpívej o tom, jak jsem do Ruska zamilovaný. Zpívej, zlaté žito, zpívej, kudrnatý len, my jedeme spolu s koněm po poli.) 

MĚSTO DĚTSTVÍ (Jedna z mnoha amerických písniček, která v bývalém Sovětském Svazu zlidověla.)

Mluví se většinou o Ukrajincích a o Rusku. O Rusech, kteří žijí na Ukrajině už méně. Jsou to ale, myslím, především oni kteří uvízli v dokonalé pasti systému. Rusů na Ukrajině je prý více než 10 milionů. Asi tolik kolik má obyvatel Česká republika. Město, země ani žádná jistota z dětství již neexistuje.  Před 30 lety se sešli šéfové patnácti socialistických republik Sovětského svazu a odhlasovali si nezávislost. Lidé se ráno probudili ve zcela jiné zemi. Válku ale nemůže ospravedlnit absolutně vůbec nic!

Zpěv – Stas (Stanislav) P'jecha (Peha). Ruský text: Robert Roždestvenskij. Hudba: Terry Gilkyson, "The brothers four – Green fields". Česká verze: Zelené pláne 

(Někde je město tiché jako sen, nánosy prachu je zaneseno. V pomalé říčce voda jako sklo. Někde je město, ve kterém je teplo, naše daleké dětství tam prošlo. V noci si z domu náhle odskočím, v pokladně vlaků lístek poprosím. Možná poprvé snad za tisíc let, do dětství, prosím, jen jeden bilet. Kasírka tiše říká: Lístečků není (Lístečků není).Nuže co, příteli můj, co jí říct? Cestu do dětství kde teď hledat? Jen ve vzpomínkách svých, chodíváme sem. Pohádky z dětství ve městě čekají, pošetilé větry nás ta lákají. Tam nám kdysi hlavy motali, sosny po nebe, po slunce domy. Tam po závějích tiše šla zima. Píseň z dálavy v našem osudu, laskavé město, vděční jsme tobě. Nepřijdeme však, nečekej na nás, jsou na planetě jiné cesty zas. Už jsme dospěli, uvěř a promiň. / Text písně "Město dětství" z ruštiny přeložil můj kamarád Drahoslav Mika.)

Pokud není mír, tak alespoň příměří...

ukrajinská skupina VIA Gra - PŘÍMĚŘÍ

(Hádají se ve mně dvě nerovné poloviny. Vyberte si pro sebe, milovaní - tmu nebo světlo. Ještě pět sekund ticha a jsem pryč. V tomto vesmíru. Vyberte si pro sebe, milovaní - tmu nebo světlo. Jsou ale nedělitelné – není na výběr. To vůbec není ticho – to je odpověď. A je nezměněný. A my se hádáme: kdo má pravdu, kdo je vinen. Zastav se uprostřed věty, jo? A já chci příměří! A žádám o příměří! Kdo jsem bez tebe na tomto světě? Řekni mi, jak sladit dvě poloviny duše uvnitř? A já chci příměří! A žádám o příměří! Kdo jsem bez tebe na tomto světě? Řekni mi, jak sladit dvě poloviny duše uvnitř. A žádám o příměří! Pojď, zrušme s tebou tento zákaz. Mezi námi nejsou vinníci a nevinní. Jestli chceš, prozradím ti hlavní tajemství. Nebo nechceš?) 

Erika - "MALVY

„malva“ = sléz (Dužinatá bylina. Nejraději roste na kraji lesa a na zbořeništích. Květ slézu má barvu podle odrůdy. Od modré po purpurovou nebo krvavé-červenou.)

(Sléz rostl nedaleko domu, měsíc vyšel kolísavý. Jen matka neusne, matka neusne, čeká na mě. Och, máma drahá, nečekej mě už. Nikdy nepřijdu k nám domů. Ze srdce mi vyrostl sléz a rozkvetl krví! Nepláč, máma, nejsi sama! Válka zasela spoustu slézů! Matky mají milé děti a má má jen květiny. Osamělé květiny pod oknem, květiny pod oknem. Když vyjde slunce, jdi na práh domu a lidé se ti budou klanět k nohám. (dávný zvyk při pozdravu na Ukrajině a v Rusku) Jděte po poli a bujný sléz dotkne se vašich rukou. Život je píseň, která zazvoní, jak sléz budu žít pro vás tu znovu...)

Více o ukrajinské zpěvačce Erice zde v článku na blogu.

Morální apel v tvorbě ukrajinského zpěváka, textaře a skladatele Oleha Vynnyka.

IKONY PLÁČOU – Oleh Vynnyk, na místě Palác Ukrajina ve městě Kyjev, 2017

(Nikdo nemůže ovlivnit své narození ani stárnutí. Je takový mylný názor: „Člověk je prý trochu jako Bůh.“ Scénář života, daný z nebe, nedokáže přečíst nikdo. Každý den je jako zkouška, bez vážnosti, lítosti, nemůže být nic dobrého! Ikony pláčou, svatí pro naše blbosti, pozemské hříchy, pláčou. Ikony pláčou za zvonění zvonů. Možná je čas zastavit se, modlit se na kolenou: Pane, odpusť mi! Pane, odpusť mi… Porušení všech tabu nás přivádí k úspěchu. Na cestě k našemu cíli lámeme čely zdi. Všechno, co jsme za léta získali si na věčnost nemůžeme vzít s sebou. Měli bychom se naučit svůj kříž důstojně nést až do konce!) 

_____

ukrajinská poetka ANASTASIJA DMITRUK 

Vraťte nám naše nebe

(Vraťte nám naše nebe, vraťte nám náš klid! Proč jste tady sousedé? Proč jste přijeli s válkou? Ty a já jsme spolu křtili děti a pili na bratrství... Proč jste nás rozdelili kolonu svých vojsk? Máme spoustu bolesti - pohřbíváme naše syny. Viděli jsme hodně smutku, a stali jsme se ještě silnějšími. Proč jste tady? Za co bojujete? Budeme stát bratr proti bratru, také nás učili střílet. My vytrváme - máme Vůli - vezmem samopal. Bez boje se vám nevzdám. Ať všechny církve bijí na poplach. Viděli jsme smrt, chlapi, odvážně jsme se jí podívali do očí. Není potřeba války, není potřeba... Pak se nevrátíte domů.) 

Pokud je zítra poslední den

(Je-li zítra poslední den, je-li toto konec začátku? Nebe na nás vrhlo stín – je unavené vidět naše hříchy. Nikdo nespěchá, aby nám pomohl, nikdo neslyší náš pláč. Andělé odhánějí démony a my... žádáme Boha, přežít. Ty a já jsme propásli šanci. Jeden výbuch – a nikdo si nevzpomene, kolik jich bylo, kolik nás – náš život nestojí za nic. A kolem jen smrt a lži. Možná nám tu zbyl jen tento jemný slaný déšť, únava spálené duše. Jestli je to naposled, podívej se mi teď do očí, pohltí tvou duši. Navždy tě miluji... Chceme stále žít, žít pro všechny, nešetřit svá srdce.) 

Už nikdy nebudem bratři 

(Už nikdy nebudeme bratři! Ani dle země, ani dle matky. Nemáte ducha být svobodný, nemůžeme se sjednotit. Nazvali jste se „staršími“, my byli bychom mladší, ale ne vaši. Je vás tolik, ale, bohužel, bez tváře. Jste obrovský, my jsme veliký. Máte všechno ale dusíte se závistí. Vůle je pro vás neznámé slovo, všichni jste od dětství spoutaný v řetězech. Doma „Mlčení je zlato“, ale tady se pálí Molotovovy koktejly. Ano, v srdci máme horkou krev, co jste to za slepí „příbuzní“? A všichni máme nebojácné oči, i beze zbraní jsme nebezpeční. Dospěli jsme a stali se odvážnými, pod palbou ostřelovačů. Dali nás vrazi na kolena, vzbouřili jsme se a vše napravili. Krysy se marně schovávají, modlete se - umyjem se svou vlastní krví. Posílají se k vám nové pokyny, ale tady máme požár povstání. Vy máte cara, my máme demokracii. Nikdy už nebudeme bratři.) 

_____

UKRAJINSKO-RUSKÁ PŘESTŘELKA VE VERŠÍCH

Báseň ukrajinské básnířky Naste Dmitruk "My už nikdy nebudeme bratři“ před sedmi lety, na ruském webu, dost zaujala. Mnozí na její video reagovali vlastní tvorbou.

odpověď z Kazachstánu

reakce na báseň z Ukrajinské duše

odpověď na báseň 

odpověď na báseň Naste Dmitruk

odpověď od Anny Poliščuk ze Sankt-Peterburgu

rázná odpověď 

odpověď od Ruslana Sokolova

další

báseň a Anastasija Dmitruk ve městě Žitomír

Gleb Kornilov

v Litvě ukrajinskou báseň v ruském jazyce, zhudebnili

Bratrům! – ruská odpověď, zpívá: Sergej Zykov

(Někde ve světě jsou rýmy červené. Byla vyslovena hrozná slova, že nikdy nebudeme bratři. Ne podle země, ne podle matky. Všechno je upřímné a sebevědomé. Házení trní do duší. Panna věří svému hlasu. Škoda toho otroka zlé vůle. Čas, čas - všechno semele. Modlí se do větru, duše jsou bílé. Slovo když vyletí už se pak nevrátí spátky. Pro ty slova „umyjem se krví“?! Není ve mně žádný hrom a žádný blesk. Probuzený pobuřujícími slovy. Jen hořkost ztráty je divoká. Rozmrzelí zlými výkřiky. Není jediná, kdo plete pravdu. Koneckonců, lidé nejsou „Bandera“, ani „Putinové“. A Vlast není demokracie. A národy králů! Kdo jsou Rusové, kdo jsou Ukrajinci? Kdo se nás znovu snaží porazit? Kdo zaplatí, aby se stal jiným. Někdo je bílý, někdo je červený?! Otevřete oči, rozhlédněte se kolem sebe. Ve slově přítel slyšíme jediné – přítel. Jedna síla - bratr a bratr! Není to jediný podlý nepřítel, který nás hádá?! Opět jsou oslavováni hrdinové v rakvích. Někde Kain, někde Ábel. Ale bez ohledu na to, jaké kletby hořely. Být jim navždy bratry. Šílený smutek nese ovoce. Zacpává květy ústa pravdy. Ale semenem smutku jsou hádky. Pravda je tam, kde upřímně milujeme.) 

poznámka: Nelze souhlasit se vším ale znát to snad můžeme. 

_____

STUDENTI VŠE ŘÍKAJÍ POUZE V DOBRÉM

video zpráva od ukrajinských studentů

 výzva studentů Ruska studentům Ukrajiny

 čestný ceremoniál ruských studentů věnovaný rozhovorům v Minsku

_____

KYJEV / ???? („Kyjiv“)

Kyjev je jedno z největších a nejstarších měst v Evropě. Nachází se na středním toku Dněpru. Samotné město má 3 miliony obyvatel. S blízkým okolím 5.

(poznamka: Informace o městě Kyjev jsou z ukrajinské Wikipedie. Tam jsem našel i následující přehled, jak Kyjevčané doma mluví. Docela zajímavé - pomyslel jsem si. To nejsou národnosti, možná to je jen důkaz, jak Ukrajinci přecházejí na ruštinu.)

Domácí jazyk obyvatel Kyjeva v roce 2005 podle průzkumu:

ukrajinština - 18,1 %

převážně ukrajinština – 5,3 %

ukrajinština a ruština - 23,6 %

převážně rusky – 12,3 %

ruština - 39,9 %

Podle kroniky z 12. století založil Kyjev princ Kyi z Polyany se svými bratry Shchekem, Khorivem a sestrou Lybid. Podle archeologických údajů a písemných pramenů se začátek nepřetržitého rozvoje Kyjeva datuje do druhé poloviny 5. století.

Reliéf Kyjeva vznikl na hranici Dněperské pahorkatiny, jakož i Polisské a Prydniprovské nížiny. Většina města leží na vysokém (až 196 m nm) pravém břehu Dněpersko-kyjevské náhorní plošiny. Prořezané hustou sítí roklin: Pečerské vrchy, pohoří Schekavycia, Horevytsia, Batyevoa. Menší část leží na levém břehu Dněpru. Obytné čtvrti města jsou obklopeny souvislým prstencem lesů.

Podnebí je kontinentální s mírnými zimami a teplými léty. Průměrné měsíční teploty v lednu jsou -3,5 °C, v červenci +20,5 °C.

Na přelomu 8. a 9. století se Kyjev stal hlavním městem mezikmenového svazku jižních východoslovanských kmenů. Od roku 882, po jeho dobytí Vikingy, hlavní město státu. Město bylo jedním z center mezinárodního obchodu s Byzancí, Skandinávií, západní Evropou a muslimským světem. První křesťanský kostel byl v Podile od první poloviny 10. století.

V polovině 12. století žilo v Kyjevě asi 50 000 lidí, bylo zde 8 bazarů. V roce 1240 město dobyli mongolští dobyvatelé v čele s vnukem Čingischána, chánem Batu. Kolem roku 1362 se Kyjev stal součástí Litevského velkovévodství. V roce. 1569 se Kyjev spolu s vévodstvím stal součástí polské koruny.

.

_____

MOSKVA 

Moskva je hlavní město Ruské federace. S počtem 12 630 000 obyvatel (2019) je největším městem Ruska a Evropy.

1 - Rusové – 8 809 009 – 84,83%

2 - Ukrajinci – 253 644 – 2,44%

3 - Tataři – 166 083 – 1,6%

4 - Arméni – 124 425 – 1,2%

5 - Ázerbájdžánci – 95 563 – 0,92%

6 - Židé – 79 359 – 0,76%

7 - Bělorusové – 59 353 – 0,57%

8 - Gruzínci – 54 387 – 0,52%

9 - bez udání národnosti – 500 000 – 4,02%

Moskva se nachází ve středu evropské části Ruska mezi řekami Oka a Volga. Ze západu ji ohraničuje Smolensko-moskevská vyvýšenina, z východu Moskevsko-okská nížina a na jihovýchodě Meščerská nížina. Město leží v nadmořské výšce 180 metrů nad mořem.

Moskva leží na středním toku a obou březích stejnojmenné řeky Moskva. Teče ze severozápadu směrem na jihovýchod. Kromě této řeky na území města je i několik desítek jiných řek. Z nichž největšími jsou: Schodňa, Chimka, Chodynka, Presňa, Neglinnaja, Jauza, Niščenka, Setuň, Kotlovka, Gorodňa.

Ve městě se nachází mnoho parků - Alexandrovský park, Izmajlovský park, Botanická zahrada, Caricyno, Kolomenskoje, Kuskovo a část národního parku Losiny.

Podnebí Moskvy je mírné až kontinentálne. Proto jsou zde silné mrazy vzácné, ale teplotní výkyvy počasí zde bývají. Nejchladnějším měsícem v Moskvě je leden, kdy průměrná teplota dosahuje -9,1 °C, naopak nejteplejším měsícem je červenec s +19,2 °C. Jsou tam velmi časté mlhy.

Město leží v oblasti, kterou od 4. až 6. století osídlili Slované. Od 9. do 11. století v oblasti vzniklo několik slovanských knížectví. Nejstarší zmínka o Moskvě pochází z roku 1147 a je zdokumentována v Ipatievském letopisu. Vzpomíná se jako osada Kučkino.

V historickém centru Moskvy se nachází Moskevský Kreml, Katedrála Zesnutí přesvaté Bohorodičky, Archandělský chrám, Chrám Zvěstování, Chrám Vasilije Blaženého.

K unikátům města patří Novodevičí klášter, Velké divadlo, Státní Tretiakovská galerie, Muzeum Alexandra Sergejeviče Puškina, Kolomenskoje a televizní věž Ostankino. (zdroj: ruská Wikipedie)

_____

HISTORIE (1000 let za 8 minut)

.

_____

ukrajinská telenovela SPOUTANÁ LÁSKA (1. série, 2. série, 3. sezona)

.

_____

VÁLKA A MÍR

Je taková metoda, jak se naučit cizí jazyk, že se díváte na filmy (bez dabingu). Z prvního filmu, na který jsem se s tímto účelem podíval v ruštině, jsem toho moc nepochopil. Z audioknihy trochu víc, ale jen proto, že jsem ten román už četl v češtině. Mluvit cizím jazykem se takhle zřejmě nikdo nenaučí, ale rozumět asi ano. Rusové mají na internetu přečtené dost ze světové i své literatury. Celou Válku a mír asi 5krát… (Právě se koukám na filmy v čínském jazyce. Zatím ničemu nerozumím.)

film z roku 1966 ( 2 , 3 , 4 )

audiokniha (celá kniha

.

_____

"THIS IS RUSSIA, BABY"

V Rusku, na Slovensku a v Čechách je slovanský gen dominantní. Máme toho společného více, než si myslíme, přiznáme a připouštíme. Jedno ale u nás nemáme – portál „Tohle je Česko (Slovensko), děti“.

Tuto zemi neporazíš, toto je Rusko, děti

_____

TANČI RUSKO A EVROPA PLAČ (písnička je z roku 2008, záběry na videu jsou asi z 2014) Video o tom, jak se primitivní lidé hecují.

Tanči Rusko – písničku zpěvačky Glukózy (v modrých šatech) jí nyní pomáhají zazpívat Satanej Kazanova (v zeleném), Julie Savičeva (hnědá) a Julie Kovalčuk (červená) text

.

_____

Tuto zemi neporazíš… (?)

.

poznámka: Rusové se porazí sami. Tak jako pořád...

_____

(dodatek 2.10.2022)

SMUGLJANKA – Saša Kapustina

"smugľjanka" - (ušmudlaná) dívka tmavé pleti

 

Autor: Viliam Kusi | středa 28.9.2022 20:20 | karma článku: 10,33 | přečteno: 836x
  • Další články autora

Viliam Kusi

Líza z Litvy. Frontový death metal. Někdo se shora dívá. Stojím nad propastí

Jelizaveta Izmalková, když v roce 2014 separatisté a ruská armáda obsadili východ Ukrajiny, musela spolu s rodinou svůj dům zanechat. Na Slovensko a do Evropské unie jsme válečné uprchlíky z Ukrajiny přes naši hranici nevpustili.

3.10.2024 v 21:01 | Karma: 6,78 | Přečteno: 247x | Diskuse | Kultura

Viliam Kusi

Zazpívej kukačko. Objímám tě Ukrajino

Naše slovenská televize vysílala film Bitva o Sevastopol, to je fakt. Nelze tedy říci, že neuvedla ani jeden ukrajinský film. Filmů našeho západního souseda jsme ale viděli mnohem víc. Je to poněkud disproporce.

22.6.2024 v 16:00 | Karma: 8,58 | Přečteno: 482x | Diskuse | Kultura

Viliam Kusi

Jak jednou Lili Marleen

Text písně napsal na začátku první světové války, spisovatel a básník Hans Leip. Byla to jen báseň, která nikoho nezaujala, jen skladatele Norberta Schultze. O 20 let později ji zhudebnil.

9.6.2024 v 10:13 | Karma: 11,82 | Přečteno: 306x | Diskuse | Kultura

Viliam Kusi

Patty Pravo – jestli tě ztratím

Na začátku dubna 1948 se v Itálii narodila holčička se zelenými očky. Nicolettka Strambelli. Nevím proč ale vyrůstala u prarodičů. V Benátkách. Byla to moc chudá rodina. Zřejmě tam bydleli v nějakém starém, vlhkém domě.

30.3.2024 v 21:30 | Karma: 8,05 | Přečteno: 265x | Diskuse | Kultura

Viliam Kusi

P. P. Arnold - nastal tvůj čas

Zpěvačka P. P. Arnold se narodila (1946) jako Patrície Ann Cole. Rodina žila v afroamerické čtvrti v Los Angeles. Tedy v černošském ghettu Watts. Vdala se, porodila dvě děti.

26.12.2023 v 21:21 | Karma: 6,08 | Přečteno: 197x | Diskuse | Kultura
  • Nejčtenější

Pohřešovaného manažera našli mrtvého, po noční nehodě patrně bloudil v lese

9. prosince 2024  9:39,  aktualizováno  14:34

Policisté v pondělí dopoledne našli pohřešovaného manažera e-shopu s hudebními nástroji Kytary.cz....

Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka

7. prosince 2024

Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák,...

Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo

3. prosince 2024  15:18,  aktualizováno  4.12

Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...

Bývalý syrský prezident Asad je s rodinou v Moskvě. V Rusku získali azyl

8. prosince 2024  11:42,  aktualizováno  20:39

Sledujeme online Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl....

Došly nám síly. Česká specialistka na cupcaky zavírá svůj obchod

4. prosince 2024

Lenka Hnidáková, průkopnice cupcaků v Česku a autorka dvou knih o těchto dezertech, zavírá svůj...

Podchod ani cedule jsme neviděli, tvrdí rodina, kterou málem smetlo pendolino

11. prosince 2024  16:26

Neznalostí tamního nádraží a špatnou orientací na nástupišti vysvětluje rodina, proč o víkendu...

Přelet Blízkého východu stresuje piloty. Náhradní trasy se prodražují

11. prosince 2024  16:20

Blízký východ je z pohledu globální letecké dopravy velmi důležitý, neboť jde o klíčový koridor pro...

Senát schválil, že prodejci zbraní budou muset hlásit podezřelé nákupy

11. prosince 2024  5:25,  aktualizováno  16:19

Přímý přenos Senát kývl na novelu zákona o zbraních, podle které budou muset prodejci zbraní a střeliva hlásit...

Zemřela Jelena Mašínová, signatářka Charty 77 a manželka Pavla Kohouta

11. prosince 2024  16:19

Ve věku 83 let zemřela Jelena Mašínová, manželka a spoluautorka scénářů Pavla Kohouta. Poslední...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 28
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 321x
Narodil som sa v meste Nitra. (V deň keď letel Gagarin.) Vyrastal na dedine pri rieke Váh. Vyučený chemik. Moje kroky viedli do chemického priemyslu. Potom na poštu a úpravu záhrad. Neskôr do hotela v Tatrách, Piešťanoch a v Bratislave. Články sú myslené trochu menej vážne.