Tři mladé, nadějné zpěvačky milují svou vlast

Před časem jsem přítelkyni z Ukrajiny chtěl poslat pár hezkých slovenských klipů. Na pěkné slovenské písničky. Tak jsem tedy hledal na internetu. Hledal, ale najít nemohl.

Hezkých písní by bylo, ale to video provedení…? Nakonec jsem samozřejmě vybral asi tři, ty ovšem také moc připomínaly amatérský film. Co už… malý národ… malá kultura. Pokud odečtem menšiny, kolik nás zde zbude…? Pár milionů. To se ani nedá srovnávat, jaké možnosti mají větší národy. Ukrajinci, Bělorusové… Je to škoda, že kulturu na východ od našich hranic vůbec neznáme. Televize nám z kultury na východě nabízí jen několik fragmentů. Pár ruských filmů, na které narazily titulky za totality. A ještě asi dva ty nejlevnější ruské seriály… Neztratili jsme náhodou kdysi v listopadu a prosinci v tlačenici na náměstích od té vytoužené svobody některé klíče?

 _

Tři země – Ruská federace, Bělorusko a Ukrajina – mají 30 let. (tři zpěvačky ještě ne)

Sofija Škidčenko - Plynou dny i noci plynou, hudba: Sofija Škidčenko, text: Taras Ševčenko (21. prosince 1845)

Plynou dny i noci plynou, míjí se léto, šelestí. Zežloutly listy, hasnou oči, zasnila mysl, srdce spí. Všechno spí. Nevím jestli ještě žiji, jestli jen tak vegetím. Zda jen světem vleču se, zda zapláču, zda směju se. Osud můj, kde jsi? Kde jsi tolik? Copak nemám žádný? Pokud nemáš dobrého, Bože, dej ten špatný, dej špatný! Nenech usnout bloudícího, srdci mřít. Jako dřevo, světem se valit. Ale dej mi žít, srdcem žít, a lidi milovat. Pokud ne… do pekla s tímto světem! Hrozné je být lapen v řetězech, umírat v otroctví. Ještě horší je - spát, jen spát, být svobodný ale spát. Usnout na věky věků, nezanechat za sebou žádnou stopu. Svět nezajímá jestli jsi žil, či nežil. Osud, kde jsi? Osud, kde jsi už? Nemám žádný? Jestli nemáš dobrý, Bože, tak dej ten špatný! Dej špatný!

_

Angelina Pipper – „Belarusáčka“ 

Jarek, potůček, velký potok. Jsem běloruská dívka, dívka s bílou tváří. Mé světlé obočí je jako chmýří. Mé oči jsou jako chrpy na poli. Tak jsem, taková jsem, Běloruská dívka jsem. Pomáhám mámě v domácnosti, když jsem smutná, písně zpívám. Bydlím v našem drahém Bělorusku a jsem hrdá na svou milovanou vlast. Nestydím se za to, že mluvím naším jazykem. Ať moje píseň letí blízko i daleko.

_

Dar’ja Volosevič – Nebe Slovanů

Padají hvězdy, burácejí blesky, bouře sedlají své koně. Klid a ticho klášterů plyne nad zemí. Na vrcholu šedých oblaků, zde pod rouchem nebe jsme se narodili. Srnčí stopu líže mráz, pohání kořist celý den. Chlad drží na uzdě kouř vesnic. Fujavice – dcera bělozubé zimy – pokořila svět sněhovými závějemi. Tady ve sněhu jsme vyrostli. Trápí nás, zevnitř nás sžírá semeno hordy, ohýbá jho basurmanů. Ale v našich žilách vře Slovanské nebe. Od čudských břehů až po ledovou Kolymu, tohle všechno je naše země, tohle všechno jsme my. Ruská řeč zvoní, jako železná (drátěná) košile vetřelcům.

_

slovníček:

Dar'ja – Darina, Dara, Dana i Dáša

Čudské jezero - Leží mezi Estonskem a Ruskem. Alexandr Nevský tam v r. 1242 porazil křižáky.

Kolyma - Řeka i oblast zcela na východě Ruska. Jsou tam bohatá naleziště zlata. Místo vyhnanství a nucených prací.

oleň – jelen i sob

Basurman - Je to lidová zkomolenina slova Musulmane, tedy muslimové nebo jinověrci obecně. Gogol to slovo používal v Tarasu Buľbovi. Má také hanlivý význam.

_

poznamky:

národy, které mají takový dorost, jako mé dnešní zpěvačky, nemusí mít z ničeho obavy

překlady jsou volné

spolupráce na překladu písně „nébo slavjan“ a slovníček napsal Drahoslav Mika

. 

_____

dodatek (17.9.23)