V boji s čínskou chřipkou se poučme z historie vojenství

V každé krizové situaci se objeví „vykukové“, kteří chtějí pořádně vydělat. Vojáci dostanou boty z papíru a granáty bez výbušniny, prodává se mouka nastavená sádrou, léky bez účinné látky atd.  

Do Česka v pátek (20.3.2020) z Číny dorazilo 150.000 rychlotestů na čínskou chřipku. V sobotu (21.3.2020) bylo také umožněno testování soukromým a výzkumných laboratoří. Jenom pracoviště Akademie věd České republiky mají denní kapacitu 4000 vzorků a tak je otázka, zda bude dostatek odběrových setů. Všechna uvedená pracoviště mohla již 3 týdny pomáhat, ale protože nemají ISO, prý to nešlo. Až (válečná) nouze odbourala tento nesmyslný požadavek státu.

Dnes mě v této souvislosti zaujal článek Stany prázdné, ale zájemce bez příznaků odmítají (Novinky), kde se popisuje, jak je odmítáno testování lidí, kteří nejsou indikováni. Určitě nehoruji pro testování každého, kdo přijde, ale...... Osoba (26 let) má teplotu a kašel. V zaměstnání přijeli její spolupracovníci z Itálie. Bylo to den či dva před plošnou karanténou. Nakažený nemusí mít žádné příznaky nebo jen mizivé. Následovalo postupné volání na 1212, tam ji odkázali na hygienu a tam na obvodního lékaře. Ten jí řekl, že když ona sama nebyla v Itálii, ať leží doma, test netřeba. Hm, dobře, testován nikoho nevyléčí. Až když nebude moci dýchat, snad se dovolá pomoci.  Jenže její partner chodí dál do práce. Jestli to má ona, má to i on a nakazí spolupracovníky. Odmítnutím testování při příznacích respiračního onemocnění stát sejmul z jejího partnera odpovědnost za případné šíření nákazy. Takto je nastaven a reálně funguje současný systém. Nejde o nějaké selhání jednotlivce. Jasně, že test ničemu nepomůže, ale jde o další šíření čínské chřipky.

Poukázal bych na názor lékařů Nemocnice na Bulovce, kteří zpracovali manuál k čínské chřipce: "íMy zdravotníci ale vidíme, že většina nemocných s prokázanou koronavirovou infekcí má jen lehce zvýšenou teplotu a k tomu známky zánětu nosohltanu, čili rýmu, mírné bolesti v krku a někdy i kašel. Nejsme tedy schopni podle projevů nemoci vytipovat osoby, které prodělávají koronavirovou infekci, a odlišit je od lidí s běžným nachlazením".

Takže nevím, jak chce stát zvládat nákazu. Jižní Korea ukázala, že právě testování je nutnou podmínkou její zastavení.   

V návaznosti na nákup zdravotních pomůcek z Číny si některé kraje (dnes 21.3.2020) stěžovaly na nízkou kvalitu respirátorů, chaos v dvoukolejné distribuci (ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem vnitra) a krácení dodávek. V této souvislosti padla i výzva k odvolání ministra zdravotnictví. Jsem zvědav, jak dopadne dnes slíbený (21.3.2020) nákup 500 kusů plicních ventilací. Celý svět chce přece dýchat. Připomnělo mi to scénku z před měsíce. Nemocnice tehdy dostaly v přímém televizním přenosu příkaz pořídit ochranné prostředky (jinak řečeno, začít sestavovat zadání veřejné soutěže), a to za situace, kdy již celý svět byl vykoupen. Až vyhlášení nouzového stavu sňalo z nákupčích břemeno vypisování veřejných soutěží a umožnilo obracet se přímo na obchodníky a nevyhnutelně i šejdíře.     

Zdravotní prostředky získané v rámci těchto překotných nákupů by měly být testovány a jejich vzorky uchovávány pro pozdější zkoumání deklarované a skutečné účinnosti. To platí i o zdravotních pomůckách na českém trhu, inzerovaných třeba mezi zpravodajskými články na internetu (pokud se nejedná přímo o podvody typu „zaplať a nic nedostaneš“). V každé krizové situaci se totiž objeví „vykukové“, kteří chtějí pořádně vydělat. Vojáci dostanou boty z papíru a granáty bez výbušniny, prodává se mouka nastavená sádrou, léky bez účinné látky atd.

Za další, stát neví, kdo má kde kolik roušek, respirátorů, obleků, brýlí…. Na konci každé krize se zpravidla ukáže (spíše budou pokusy stav utajovat a materiál potichu zlikvidovat), že potřebné věci byly někde ve skladech, jenom se nedostaly na správné místo. Distribuce je stejně důležitá jako výroba. Údy státu řídí jenom lidé (a v armádě to nebývá jiné), kteří budou zásoby hromadit a zatajovat.  Opět se stačí podívat do historie vojenství. Stát by měl proto co nejdříve získat přehled o zásobách. Každý koncový spotřebitel, resp. distribuční místo (nemocnice, hasičský, policejní útvar…). musí nahlásit do veřejně zobrazovaného systému (aby mohli lidé, co se zásobami reálně pracují, upozornit na lež) počet ochranných pomůcek a každý den aktualizovat kolik jich obdržel a kolik má na zásobách. Nechtěl by někdo toto naprogramovat podobně jako e-shop na dálniční zámky?

Krizový štáb vyzval veřejnost, aby lidé nejezdili na chaty, ale uniká mu, že cyklisté dál funí (rekreačně) po krajině (dokonce i do oblasti plošné karantény), což v souvislosti s jejich shlukováním, zvyšuje riziko přenosu viru. Stejně tak jsou k ničemu projížďky na motorkách (od domu zpět k domu). Zbytné je i venčení psů zvláště u lidí, kteří mají zahradu a děti nechodí do školy kvůli prázdninám, ale kvůli hrozbě nákazy. Tak by neměly lv houfu lítat venku.  .

Je třeba také změnit mediální strategii a snažit se vtáhnout lidi do dění. Sice se to pod tlakem okolností podařilo v několika etudách Janu Hamáčkovi (získal body za umělecký dojem projevu a červený svetr). Jinak politici zpravidla působí jako strnulí panáci. Jedna stránka jsou organizační a zdravotní opatření, druhá, získat lidi, apelovat na ně, že jsme na jedné lodi, mluvit k nim jejich řečí, oslovovat je přímo, jako by stáli proti vám z očí do očí, chytnout je za srdce.

Co tak chvíli myslet a potom říci něco jako…….Vážení, i když nemusíte mít rádi tuto vládu, jejího premiéra, mě osobně, chtěl bych vás úpěnlivě požádat o spolupráci při snaze zastavit šíření čínskou chřipku. Hoďme za hlavu naše půtky a nenávisti. Nechoďte zbytečně ven, nesnažte se odšvejkovat přijatá opatření. Nedovolte a nepodporujte, aby jiní povinnosti obcházeli. Teď na tyto obvyklé hrátky není čas. To co děláme, děláme pro vás, a to s nejlepším vědomím a svědomím. Vězte, že každý je hrdina do první plicní ventilace, do prvního mrtvého blízkého člověka. Seďte na zadku a čučte doma.

Přiznám se ale, že tato příležitost bylo promeškána tak před 5 až 6 dny. Důvěra byla již narušena, zřejmě nevratně. Vhodný okamžik pominul.

 

.

 

 

 

 

Autor: Vilém Barák | sobota 21.3.2020 20:22 | karma článku: 20,80 | přečteno: 882x