Putinovi nezbývá než válku eskalovat

Od Kremlu lze dříve nebo později očekávat uzavření hranic, totální vojenskou mobilizaci, ukončení hry na normální stát, hon na vnitřní nepřátele, nastolením diktatury, zavedení trestu smrti a vržení všech sil proti Ukrajině.

Po osvobození Chersonu a přilehlého území na pravém břehu Dněprů se otevřela nová kapitola války Ruska proti Ukrajině a Západu. Další vývoj jde odvodit z chování Kremlu po předchozí úspěšné ofenzívě ukrajinské armády u Charkova. Tehdy Vladimír Putin vyhlásil mobilizaci a odpálením 84 střel proti civilní infrastruktuře byla 10. října zahájena dlouhodobá kampaň s cílem zbavit obyvatele Ukrajiny elektřiny, pitné vody a tepla.  Když byly ruské hordy vytlačeny z Chersonu, kritické hlasy uvnitř ruského režimu ještě zesílily. Proto 15. listopadu na ukrajinskou infrastrukturu zamířilo 100 střel a útoky pokračují. Putinovi, který se zahájením války posadil na hřbet tygra, proto nezbývá než válku eskalovat.

Od Kremlu lze dříve nebo později očekávat uzavření hranic, totální vojenskou a hospodářskou mobilizaci, ukončení hry na normální stát, hon na vnitřní nepřátele, nastolením otevřené diktatury, zavedení trestu smrti a vržení všech vojenských sil proti Ukrajině. Včetně dvacetiletých branců základní služby, kteří tohoto byli zatím ušetřeni. Pokud to uškodí Západu, Rusko ukončí veškeré dodávky plynu a ropy bez ohledu na to, zda jsou na nich závislí i jeho kolaboranti uvnitř Unie jako Maďarsko. Očekávejme také nehody, havárie a tajemné sabotáže LNG terminálů, ropovodů a námořní dopravy energetických surovin. V Evropě, střední Asii i jinde ve světě. Nejde vyloučit ani demonstrativní útok Ruska na Pobaltí a (možná) jeho rychlé stažení s odůvodněním, že se snaží vyhnout jaderné konfrontaci. Putin před domácím publikem tak vypodloží historku, že Rusko bojuje přímo s NATO. Současně se v roli mírotvůrce může pokusit ukončit válku na Ukrajině. Mezi jeho „fans“ se jistě najdou tací, kteří jej navrhnou na Nobelovu cenu míru. Mistrovským tahem Ruska by bylo zvýšení cen ropy, a to vyprovokováním úderu Izraele vůči Iránu. Záminkou může být skutečná nebo smyšlená dodávka jaderného materiálu. Dříve nebo později bude na rozdmýchání konfliktu v této části světa stačit výměna ruských technologií za iránské drony a rakety.  Izraeli se v každém případě a zcela logicky škaredě vrátí jeho obojakost a tolerance k ruskému angažmá na blízkém Východě.  

Všechny zahraniční firmy působící nebo obchodující v Rusku jsou již dnes pomahači jeho vojenské agrese. Ani nemusí v dárkových balíčcích s přáním vítězství posílat ruským hordám na frontu hrášek, zřejmě jako Bonduelle. Tkaničky do vojenských bot, knoflíky nebo zipy k uniformách, podvlékačky, spací pytle, kterými by se ruští vojáci zahřáli, lopaty, rýče, sloužící k vykopání úkrytů snižujících zákeřně účinnost ukrajinského dělostřelectva, satelitní navigace, triedry pomáhající v orientaci velitelů v poli, náhradní díly pro automobily dopravující zásoby na frontu, konzervované či sušené jídlo sytící vojáky (možná třeba od Mondelez), to vše posiluje Rusko.

Z toho plyne, že v Putinově říši nesmí zůstat jediná firma ze Západu a dovoz veškerého zboží musí být trestán. Musíme škodit jeho válečnému úsilí, podporovat nezaměstnanost a růst sociálního napětí, hlavně zbavovat ruskou společnost pocitu normality. I když po pravdě, 50 raketometů HIMARS s dostatkem střeliva nebo 200 moderních tanků by bylo daleko lepší než všech devět sankčních balíčků včetně zabavování jachet oligarchům.

Pro všechny, kteří volají po „míru, jednání, ukončení bojů“, ve skutečnosti však po kapitulaci Ukrajiny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil požadavek na stažení ruských vojsk z Ukrajiny za nerealistický. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval na stejnou výzvu slovy: "To nepřichází v úvahu, speciální vojenská operace pokračuje". Není o čem jednat.

Vzhledem k početní převaze na straně Ruska, je potřeba, aby Ukrajinci měli k dispozici více účinnějších zbraní s delším dosahem. To znamená, že se neobejdou bez moderních tanků a letadel. I tak budou krvácet pod neustálým bombardování, protože Západ alibisticky čeká, až Rusku dojdou zásoby raket a nechce Ukrajině umožnit odvetné údery ani na vojenské cíle. A jestliže si někdo na Západě myslí, že ztráta území Ukrajinu nebo její kapitulace není jeho problém, bude zcela na místě, aby jej Rusko „sežralo“ také.

(napsáno 20.11.2022)

Autor: Vilém Barák | úterý 3.1.2023 15:44 | karma článku: 40,31 | přečteno: 4344x