Proveďme odluku státu od sportu. Začněme u spolku Český olympijský výbor, pokračujme přes armádní Dukly, pořadatele různých mistrovství, turnajů, závodů až k pronájmům městských stadionů za 1 korunu.
Agresí Ruska proti Ukrajině se opět dostalo na přetřes politické zneužívání sportu. Jedni chtějí vyloučit ruské sportovce olympijských her a mezinárodních soutěží, protože by byli reklamou na válku, vraždění a genocidu. Druzí, včetně předsedy olympijského hnutí Thomase Bacha, tvrdí, že do sportu politika nepatří a ohání se "lidským právem" Rusů sportovat. Přitom pomíjí základní lidské právo Ukrajinců, nebýt zabíjen. mrzačen, vyháněn, deportován. Další skupina poukazuje na to, že kromě Ruska i další státy vedly nebo povedou války, pravda neexistuje a není tedy možné určit kdo je padouch. Jak to tak vypadá, ve jménu humanity si diváci na nadcházejících olympiádách užijí vlajek a dresů ruských sportovců s portréty mezinárodně hledaného Putina, zvastikami (Z) a s Rusáky v hledištích, řevem vychvalující vraždění na Ukrajině.
Střet těchto argumentů ukazuje na absurdní postavení sportu ve společnosti i na jeho vnitřní vyprázdněnost. Situace dospěla do stádia, aby stát dal od vrcholového sportu ruce pryč. Nepatří do něj politika, ale ani politiky přidělované peníze. Kdo opravdu chce, bude sportovat i bez státních peněz. Zrušme Národní sportovní agenturu. Proveďme odluku státu od sportu, ať veřejná podpora míří pouze dětem do klubů na nejnižší úrovni (i když, zde začínají podvůdky, sprosťárny, nesoudnost rodičů a trenérů). Začněme u spolku Český olympijský výbor, pokračujme přes armádní Dukly, pořadatele různých mistrovství, turnajů, závodů až k fiktivním pronájmům městských stadionů za 1 korunu.
Vrcholový sport společnosti nic nepřináší, hodnotu (cenu) má pouze pro konkrétní jednotlivce. Děti ani dospělí po olympiádě nebo nějakém mistrovství světa určitě nezačnou sportovat a shazovat tukové prstence. Což bylo potvrzeno i výzkumy třeba po olympiádě v Londýně. Státní podporou sportu se pouze přidělává práce orgánům činným v trestním řízení. Co akce, to nová trestní kauza.
Pořád si něco namlouváme o šlechtění ducha i těla. Přitom ani na nejhorších politických demonstracích dezolátů není tolik zloby, sprostoty, verbálního a někdy i skutečného násilí jako na sportovních stadionech. Rodiče již u žáčků sprostě nadávají rozhodčím i soupeřům. Zápasy se kupují za kastl limonád, bečku piva, pečené prase. Čím výše, tím úplatky narůstají. Korupce je tak rozšířená, že kdo z bafuňářů nemá na policii spis, nic ve sportu neznamená. Ne, vrcholový sport je hnusnou černou dírou, kde mizí státní peníze.
Ohledně obrany státních dotací do sportu se používá argumentace ad absurdum, tedy aby se zastavila podpora i kultury, vzniku filmů, neziskovek pomáhajících v Česku i zahraničí atd. Jenže, nic z toho není pro společnost tak škodlivé, z hlediska podpory korupce, násilí, vulgárnosti, jako sport. A jak se píše pod článkem v diskusi. Ještě jsme nezažili, aby příznivce Dvořáka a Haydna museli rozdělovat těžkooděnci a diváci v divadle podpalovali sedačky či je házeli na jeviště.
Co ale považuji za nejhorší, že i my v liberální, demokratickém Západě sport dosud vnímáme stejně jako v totalitním Rusku nebo Číně, tedy jako nástroj osobní nebo nacionalistické sebeprezentace. Známé je „my jsme vyhráli“ nebo „v hokeji a fotbale nic neznamenáme......“. Kdo nic neumí, nic není, nic neznamená, o to více se chce ztotožnit s nějakým idolem. Jaképak „my“? Sportovci „jedou na sebe“. Za 10 milionů korun budou tvrdit, že jim kouření pomáhá při tréninku. Je to naprosto správné a pochopitelné. Svému sportování obětují zdraví, vzdělání, prostě život, tak jej žije běžná populace. Řeči o reprezentaci klubu či vlasti jsou jenom marketingové řeči, jak se v lísat do přízně veřejnosti a získat peníze. Nebo snad fotbalisté a hokejisté nemění kluby podle zásady kdo dá více?
Sport určitě nezlepšuje reputaci a propagaci Česka v zahraničí, kteráž to hloupost zazněla třeba při přijetí baseballistů na Úřadu vlády po návratu z World Baseball Classic. Například dálnice z Vídně končí od roku 2019 před hranicemi Česka. Stavba D 52 navazující směrem do Brna se od roku 2015 nepohnula ani o píď. A tak v koloně míjíte bývalou celnici počmáranou sprejery, zarostlou metrovým plevelem a pokračujete přes Mikulov po rozbité silnici lemované odpadky (fotodokumentace, co vidí návštěvník ze Západu). Jak nízké IQ musí mít člověk, kterému jakýkoliv sportovní úspěch tohle vymaže z mysli?
Ostatně, kdyby ruský tým mohl hrát na probíhajícím mistrovství světa v hokeji a tam zvítězil. Změnilo by to nějak dnešní mezinárodní reputaci Ruska?
