Někteří tzv. ekonomové chtějí zneužít faktu, že peníze nejsou ničím kryté a centrální banky si jich mohu vyrobit nekonečné množství, a to k likvidaci veřejných a soukromých dluhů. A kupodivu nesedí ani ve vězení ani v blázinci.
Ve víkendové příloze Lidových novin vyšel 28.listopadu 2015 rozhovor z Christoperem Simsem, americkým profesorem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, a to s názvem "Evropa by se měla pořádně zadlužit" (zde je celý článek, bohužel vyžaduje zaplatit 16 korun za digitální vydání LN). Za klíčovou argumentační perlu považuji jeho tvrzení: "Je nutné pochopit, že deficity jsou tu od toho, aby vytvořily nějakou inflaci, a že to nebudou budoucí daně, kterými se budou deficity platit. Vymaže je inflace". Studie na téma likvidace dluhů pomocí inflace leží v šuflících centrálních bank, je to diskutované téma v mezinárodních finančních institucích. (Zřejmě je oblíben, 9.6.2016 v Hospodářských novinách s ním vyšel rozhovor na stejné téma zde).
Podobné texty je důležité zveřejňovat, minimálně proto, aby bylo vidět kolik kryptokomunistů, resp. nebezpečných lidí pobíhá po světě. To že se pan Sims honosí Nobelovou cenou za ekonomii znamená jediné. V oblasti společenských věd ji může dostat opravdu kdokoliv, včetně Baracka Obamy a tudíž by se v této sféře neměla vůbec udělovat (když někdo objeví nového mikroba nebo chemickou sloučeninu, jedná se o objektivní fakt).
Kromě toho, je také třeba oddělit osobu objevitele a jeho objev nebo popularitu nějaké osoby, a to co říká. Když je někdo zpěvák, herec, lékař, polobritka nebo celebritka s popularitou v bulváru, neznamená to, že jejich názorům mimo oblast jejich působení by mělo být nasloucháno. Charles Dickens třeba vyhnal manželku a děti na ulici, tzn. i když byl výborný spisovatel, on sám po morální stránce asi nemůže být pro společnost vzorem.
Když jsem uvedený rozhovor četl, tak jsem se intelektuálně „poblil“. Noviny jsem odložil, utřel si bradu, abych za chvíli pokračoval ve čtení. Tak se to opakoval ještě několikrát. Opravdu tento rozhovor nepřispěl k mé víkendové pohodě, ale člověk musí něco vydržet. Moje rozhořčení nad nesmysly páně Simse nepramení z nějakého odlišného ekonomického přesvědčení, vzývání jiné ekonomické školy ani nějakého extremismu. Pan Sims je prostě vyznavačem opačného etického systému, než je nedotknutelnost vlastnictví a svoboda hledat vlastní štěstí. To že někdo přijel ze Spojených států, neznamená, že nemůže být komunista.
Veřejně říci, že deficit se má vymazat inflací je navádění k zločinu. Deficity znamenají vždy budoucí daně zvýšené o úrok, pokud se tedy zločinci z nich nechtějí vyvléci rozpoutáním inflace. Je to stejné, jakoby někdo hlásal, že prospěšnost rozšíření vražd, loupeží a znásilnění, a nebo (v ekonomii takoví úchyláci pořád jsou) pozitivní vliv bombardování měst na růst HDP. Ten zločin se ale vlastně už stal, protože veřejné dluhy jsou nesplatitelné.
Peníze představují pro lidi odloženou spotřebu, prostě něco, co jsem ještě nevyměnili za kabát pro sebe, pastelky pro děti, voňavku pro manželku, auto, dům..... Když centrální bankéři peníze znehodnotí inflací, berou lidem část jejich majetku. Koupíme si horší kabát, méně pastelek ……..To je krádež. Pan Sims, ale i všichni centrální bankéři (včetně těch z ČNB - Měnové manipulace ČNB nepovedou k prosperitě (více zde), a tzv. ekonomové, kteří požadují rozpoutání inflace, ve skutečnosti navádí ke krádeži. Je opravdu na hlavu postavené, když se zlo (inflace) pod taktovkou propagandy mění na dobro, a dobro (deflace, zvyšování hodnoty peněz) na zlo. George Orwell by to nemohl vymyslet lépe. Jen pro zajímavost, Švýcarsko připravuje referendum o to, že komerční banky nebudou smět půjčovat (vytvářet peníze) na rámec toho, co mají od střadatelů nebo z mezibankovního trhu. Zde je zpráva. Nepochopitelné, že o této logické a naprosto přirozené věci je nutné vůbec vést diskusi, hlasovat v referendu a zakazovat zákony.
V této souvislosti jsou zajímavé úvahy Mojmíra Hampla, člena bankovní rady ČNB o možnosti řešit nízkou inflaci shazování peněz z vrtulníků. Vždy jsem si myslel, že existují nepřekročitelné morální principy. Tyhle úvahy jsou pro mě stejné jako návrh řešit nedostatek uhlí spalováním dětí?
Je tragické, že fungování současné ekonomiky nepočítá s individuálním jednáním (účetní jednotkou pro současné socialisty je národ, nikoliv jednotlivec), ale je odkázáno na "to musíte vy mravenci udělat ve prospěch mraveniště" ve smyslu "musíte být optimisté", "musíte utrácet", "nemůžete si z banky vybrat peníze kdy chcete, run na banku je nepřípustný". (Proč by mě měl osud banky zajímat? Jsou to moje peníze a pokud je management nemá, a to ani smluvně zajištěný např. na mezibankovním trhu, má jít do basy až zčerná. Bankovní systém musí fungovat na principu, že si peníze v režimu smlouvy vyberete kdy chcete a jak chcete. Že by to vyžadovalo změnu současného paradigmatu, konec dluhoekonomiky? No a co?).
Situace je tak strašná, že tomu někteří nebudou chtít věřit. Peníze nejsou ničím kryté a centrální banky si jich mohu vyrobit nekonečné množství. Stačí pák kliknutí na klávesnici. Měnové manipulace, čachry a podvody, to všechno nemůže přinést prosperitu, pouze chudobu.
