Katastrofa za ploty našich zahrad

Chceme zachraňovat lední medvědy i ledovce v Himalájích, přestaneme snad jezdit auty se spalovacími motory, ale nevidíme tragédii odehrávající se za ploty našich zahrad. Bez změn v zemědělství se krajina neuzdraví.

 

Česko obdrželo za 15 let, které uplynuly od vstupu do Evropské unie, 800 miliard korun dotací. Rozdělení bylo následující. 10,5 milionu občanů získalo 446 miliard korun na dálnice, železnice, rekonstrukci památek, vědu, výzkum, zvyšování kvalifikace….. Zbývajících 354 miliard korun si rozdělilo pouhých 100 000 zemědělců. Díky nim mohli nakoupit větší, těžší stroje a více chemie. Za tyto peníze poskytují svým 10,5 milionům spoluobčanů udusanou půdu ničenou vodní i větrnou erozí, lány žluté řepky a dalších monokultur, vysušenou krajinu s minimem hmyzu, ptáků a drobné zvěře. Zoufalost situace dokládá, že dva jinak zcela nepravděpodobní spojenci, Českomoravská myslivecká jednota a Česká společnost ornitologická, ruku v ruce organizují petici Vraťme život do krajiny . Někteří nacionalisté si po vstupu do Unie ještě stěžovali, že čeští zemědělci dostávají menší platby než jejich západní konkurenti. Jenže čím větší dotace, tím masivnější a rychlejší ničení půdy. Z toho co se dnes děje na polích však není možné vinit zemědělce. Nejsou to žádní zloduši, pod ekonomickým tlakem dělají to, co jim pravidla dovolují. Viníkem jsou politici, ale i my sami, protože drancování krajiny od roku 1989 tolerujeme.

V roce 2017 dosáhla podpora českého zemědělství od Evropské unie a státního rozpočtu částky 59 miliardy korun. Z toho dotace podnikům činily 45,5 miliardy korun. V roce 2018 podpory dosáhly 66 mld. korun, při 82 000 pracovnících, což je 2,38% z celkem pracujících, zemědělství vytvářelo 1,63 % HDP. (Jde o údaje sestavované MZe, kdy podle pravidel OECD každá země musí rok co rok vyčíslovat všechny podpory farmářům, stačí zadat do vyhledávače .....zelená zpráva).

Zde jsou údaje Evropské komise (str. 7) o výši dotací v jednotlivých členských zemích k roku 2019. Zemědělství získává více peněz než solární baroni, ale nikdo se nad tím nepohoršuje. A tenhle absurdní systém by se rozpadl, nebýt našeho atavistickém strachu z hladu, který politici využívají k manipulaci s voliči. V době volného pohybu zboží v Unii, ale i v globalizovaném světě, působí touhy po potravinové soběstačnosti jako výplod mozků šílených severokorejských generálů. Ostatně, který další obor českého hospodářství zajišťuje soběstačnost? Žádný. Jedná se o naprosto zcestné úvahy. V případě vojenského konfliktu bychom se mohli sami zásobovat potravinami i čímkoliv jiným stejně úspěšně, jako se sami bránit ruské armádě. Buď se spolehneme na spojence anebo nemáme šanci. Takže, když něco takového zní v médiích, mějme se na pozoru, zapněme mozek a potlačme uvažování hladového neandrtálce.

Hájení dnešní podoby a rozsahu zemědělské výroby je jako udržování výroby bičů, loukotí a koňských postrojů jenom proto, že se přece tady vždycky vyráběly. Věčná škoda, že Andrej Babiš nepodniká primárně v biotechnologiích, robotice či vývoji léků. V důsledku jeho angažovanosti v zemědělství je malá pravděpodobnost na změnu dotačního molochu, který každý rok spolkne desítky miliard korun a zároveň ničí životní prostředí.

Již od roku 1989 je to pořád stejná písnička. Zemědělci by neměli dostávat dotace, aby vyráběli co nejefektivněji, ale pouze kompenzace za používání postupů šetrným ke krajině. Efektivita zemědělství a ochrana krajiny nejde skloubit. Další peníze by měly jít na monitoring zacházení s půdou, vznik remízků, mezí, větrolamů, travnatých pásů kolem vodních toků, klidových ploch ve svazích a v místech ohrožených erozí.

Dešťovka a jiné programy ministerstva životního prostředí jsou pouhé Potěmkinovi vesnice Ministr Richard Brabec nemůže jít proti zájmům svého stranického a vládního šéfa, protože ministerstvo zemědělství mělo být dávno zrušeno a jeho agenda podřízena ministerstvu životního prostředí. Krajinu navrhované vládní plány nespasí, pouze vyvolají obrovské výdaje, vesměs ve prospěch lobbistů.  

Užitek nepřinesou ani dětské klimatické křížové výpravy Grety Thunbergové podobné spíše boji mládežníků proti „starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům“ za tzv. čínské kulturní revoluce. I zde propagandistický halas překrývá opravdu důležité věci (Poznámka k boji proti globálním oteplování). 

Chceme zachraňovat lední medvědy i ledovce v Himalájích, přestaneme snad jezdit auty, i když se ta evropská podílejí na globálních emisích oxidu uhličitého pouze jednou desetinou procenta, ale nevidíme tragédii odehrávající se za plotem naší zahrady. Bez změn v zemědělství se krajina neuzdraví.

(vyšlo v Lidových novinách 19.7.2019)

 

Další texty k zemědělství:

Voda nad zlato

https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=677761

Čeští spotřebitelé, nevolníci místního velkoagroprůmyslu

https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=661429

Obnovou polních cest ke zlepšení krajiny

 

https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=724034

 

Autor: Vilém Barák | čtvrtek 8.8.2019 12:34 | karma článku: 32,80 | přečteno: 2162x