Výsledek referenda, které povede k vystoupení Spojeného království z Evropské unie vyvolal a ještě vyvolá volání po czexitu. Jen by mě zajímalo, co si zastánci tohoto kroku představují, že má jako nastat.
Nenechme se mýlit pocitem vlastní nadřazenosti. Jednou z hlavních příčin brexitu byl odor k nám Východoevropanům, Čechům, Polákům, Rumunům….. Většina i vzdělaných lidí si v Anglii myslí, že vaříme na otevřené ohni a zadek si utíráme lopuchy. Když dcera kamaráda, která v Londýně slouží jako au pair ukazovala v rodině fotografie jejich třípatrového domu s vnitřním bazénem, nemohli tomu uvěřit. A přitom domácí nejsou žádní peciválové, létají za prací po celém světě.
Lidé původem z Pakistánu, Indie, Bangladéše ..... usazení ve Spojeném království hlasovali pro brexit z toho důvodu, že záviděli Východoevropanům možnost volného pohybu osob. Proč by lidé ze zemí EU mohli volně cestovat do Velké Británie, když jejich příbuzní nemohou. Tak v referendu rozhodli, aby se to zatrhlo (muslimové tak dostali Spojené království ven z Unie). Vypovídající v této věci byl rozhovor s představitelem konzervativců v europarlamentu Syedem Kamallem (rozhovor zde). Pakistánci, Indové a další přistěhovalci prostě nechtěli bílé přistěhovalce z Evropy disponující výhodami volného pohybu osob v EU. Vždy se mluvilo o tom, že muslimové přečíslí místní populaci a demokratickými prostředky změní náš svět. No a Velké Británie je toho prvním příkladem.
Šéf euroskeptické strany Nigel Farage řekl, že u Pakistánců oceňuje znalost angličtiny a povědomí o obecném právu a to rozdíl od Východoevropanů. A když mluvil po uveřejnění výsledků referenda, byla to dikce projevu jako od Josepha Goebbelse. Prý Anglie volila proti velkým firmám, obchodním řetězcům, ......chyběla tam pouze plutokracie a zájmy pracujícího lidu. Je to s podivem, ještě jsem neslyšel o tom, že by Poláci, Slováci nebo Češi najížděli do lidí auty, stříleli do davu samopaly nebo se odpalovali na rušných místech.
Volný pohyb osob v rámci Schengenského prostoru představuje unijní vymoženost, která zasáhla srdce Evropanů. Jinakost mezi námi a těmi druhými nacházíme právě díky existenci hranic a Unie přetrvá, jedině když se její obyvatelé budou cítit součástí jednoho evropského národa prodchnutého stejnými „politickými pohádkami“. Příklad Indie ukazuje, že ani tisíc jazyků, rozdílné dějiny a různá náboženská vyznání nemusí být překážkou k vytvoření politické pospolitosti. Obnovení hranic mezi členskými státy by mělo stejnou logiku jako mezi Čechy a Moravou či Brnem a okolními vesnicemi.
Volný pohyb zboží a kapitálu je oproti tomu nudný příběh o penězích. Výstřelky, jako regulace žárovek nebo křivosti okurek učinilo Unii odpudivou, přímo zbavují občany loajality. Ten ale nedokáže odlišit, co je výsledkem spiknutí bruselských byrokratů a co hloupost našich vlastních politiků, kterou hází na Brusel. Podle mě 95 procent věcí, které se dává za vinu zlému Bruselu, pochází z hlav národních politiků nebo to vyžaduje jejich schválení. Unie je takový vděčný fackovací panák.
Politici nám však nedávají šanci mít se rádi. Štvou Evropany proti sobě výzvami „kupujte domácí zboží“. Přežití pár místních „jezeďáků“, kteří plundrují českou krajinu pesticidy, herbicidy, fungicidy, řepkou a kukuřicí na spálení, je nám více než jakékoliv ideje. jestliže jsem si nepřáteli v "malých" věcech, těžko si budeme padat kolem krku ve věcech "velkých" a radostně budovat společnou Evropu.
Na dveřích supermarketu muselo být vyvěšeno procentuální zastoupení zboží dle jednotlivých cizích států. Tohle opatření se principiálně neliší od ve Velké Británii připravovaného zveřejňování počtu cizáků zaměstnaných v jednotlivých firmách.
Slovenská televize běžně vysílá pořady v češtině, ale v Česku slovenštinu slýcháme zcela výjimečně. Poláci mají přehled o naší kultuře, hovoří blízkým jazykem. My se však cítíme něčím víc a podpichováni výrobci místních „hnojů“ je považujeme pouze za producenty nekvalitních potraviny a prodejce na příhraničních tržištích. (Velice doporučuji Polsko navštívit, je opravdu krásné). Domovem a spotřebitelským prostorem je nám přitom celá Unie.
Byli bychom ještě v Evropské unii nebýt dotací? Co až ty dotace ustanou, jaký bude jednotící prvek?
Pro vystoupení z Unie jsou naivní snílci, političtí a ekonomičtí deprivanti. Považují se za neúspěšné, ne však svojí, ale cizí vinou, vydělené ze společnosti ekonomicky, např. kvůli dluhům nebo politicky, kdy jim chybí zážitek něčeho pozitivního. Spíše mají negativní zkušenosti jak byli odmítnuti nebo odpovědí jim bylo mlčení státu, úřadů, poslanců. Politici sami pěstují tuto třídů deprivantů, a to svojí arogancí, používání ptydepe, zatajováním informací, snahou ovládat policii i spravedlnost. Toto vede k zpruzenosti, naladění proti celému systému. Ve svém zoufalství jsou někteří lidé schopní, v zájmu odplaty za své "ponížení", podpořit v podstatě jakoukoliv demagogii (nepřítel mého nepřítele je můj přítel i kdyby to měl být Kim Čong-un). Z tohoto elektorátu pocházejí podporovatelé Miloše Zemana. Dále odchod z Unie podporují komunisté všech barev a přímí spolupracovníci Kremlu.
Směji se volání, že si bez EU budeme svobodně vládnout, rozhodovat ve své zemi atd. Kdo je to my?
Zpovzdálí se čeká Rusko až bude moci chytat bezbranné ovečky vybíhající z dosud jednotné Evropy. Zvláště Česko se svým sebestředným, nesvorným, egoistickým, velkohubým a zároveň, když jde do tuhého, submisivním obyvatelstvem, které stále a na všechno remcá a jehož prezident se snaží implantovat srdce Evropy jednou do zadku Ruska podruhé Číny, má našlápnuto odebrat se radostným krokem do nějaké východní sféry vlivu.
Zde se přiznám, že v referendu o vstupu do Evropské unie v roce 2003 jsme v rámci Euroskeptické iniciativy spolu Benjaminem Kurasem, Davidem Hanákem s dalšími, jako jediná nekomunistická skupina vedli kampaň proti vstupu do Unie. Z dnešního pohledu, zvláště na Rusko, bych považoval nečlenství za obrovskou chybu a zásadní bezpečnostní riziko. Mýlil jsem se …..
I v roce 2003 jsem si ale uvědomoval, že zůstat mimo Unii a uspět v mezinárodní soutěži by bylo podmíněno vznikem úplně jiného právního, sociálního prostředí a změnou naší mentality (mravů) – Prosperita závisí na mentalitě obyvatel, což byla a je fikce. Patříme do Unie, protože nejsme nic lepšího, ale ani horšího, než obyvatelé dalších členských zemí. Tím že znemožníme našim dětem studovat a pracovat v zahraničí, že se opět necháme šikanovat pohraničními kontrolami na hranicích, že z našich politiků sejmeme povinnost přebírat civilizační zvyky Evropy, tím žádnou svoji frustraci nevyléčíme.
Ještě něco. Raději budu používat úsporky, koupím si eurovysavač a budu snášet jiné mouchy z Bruselu, než bych musel zažívat "civilizační hodnoty" Ruska nebo Číny. Vystoupení z Evropské unie by byla hloupost.
