Takto „vesele“ by šlo reagovat na negativní vyjádření České bankovní asociace a Hospodářské komory ČR navrhovanému zákazu reklamy na půjčky. Prý zákaz před dluhy nikoho neuchrání a naopak zdeformuje trh.
Děkujeme, že kouříte, ale omlouváme se. V naší dnešní reklamní show Marlboroman nevystoupí, umírá na rakovinu plic. Dostane však skvělou péči z vašeho zdravotního pojištění. A nesmutněte, brzy seženeme jiného. Takto „vesele“ by šlo reagovat na negativní vyjádření České bankovní asociace a Hospodářské komory ČR navrhovanému zákazu reklamy na půjčky. Prý zákaz před dluhy nikoho neuchrání a naopak zdeformuje trh, protože občané by přišli o možnost orientovat se v nabídce.
Reklamy na půjčky nejsou koncipovány, aby informovaly o produktech a službách v rámci konkurenčního boje. Jejich hlavním a jediným cílem je zvětšit trh, tedy získat nové dlužníky nebo ty stávající přimět k dalšímu zadlužení. Nájemní herci cení vybělené zuby v profesionálním úsměvu, předstírají štěstí, které nabývá až nesnesitelné intenzity, když získají, samozřejmě jak jinak než rychle, jednoduše, bezproblémově, výhodně půjčku. To je hlavní sdělení reklam zaměřených na potenciální dlužníky navozující veskrze pozitivní atmosféru, jak je zadlužování normální stav, co všechno krásného si lze pořídit, jaké životní sny si splnit, jak jde její pomocí dosáhnout blahobytu bez práce, pouhým škrtem pera.
Nepřekonatelným příkladem této predátorské taktiky je televizní spot jedné z největších českých bank, kde holčička provozuje díky zadlužení maminky moderní pětiboj. Ještě že se reklamní marketéři drželi při zemi nechtěla jezdit závody F 1 nebo přeplout na jachtě Atlantický oceán. Sdělení podmínek půjčky, poskytovatelem požadovaných úroků, resp. RPSN je v takové reklamě naprosto podružné. Na televizní obrazovce se míhá tak rychle, že divák je není schopen ani přečíst.
Ve stanovisku Hospodářské komory se k této věci objevila věta: " …. samotné firmy navíc nemohou nést zodpovědnost za případné důsledky reklamních sdělení, pokud jejich účinek vychází z dobrovolné vůle každého občana".
Podobný argument hodný tržních komsomolců z roku 1991 bychom mohli použít i v případě alkoholu, tabákových výrobků i hazardu. Jde také o jinak legální produkty a služby, které spotřebitelé konzumují sami o své vůli, rádi a dobrovolně. Mají však negativní dopad na celou společnost a co hlavně, následky s nimi spojené hradí všichni občané. Proto je reklama na tyto produkty omezena.
Ano, i dluhy mají své společenské náklady. Práci dlužníků na „černo“, aniž by přispívali na sociální a zdravotní pojištění, rozklad české demokracie pod náporem sociálních deprivantů volících extremistické strany a prezidenty, blokace justice statisíci případy soudních sporů a exekucí, sociální vyloučení postižených lidí i celých rodin, otravováním společenské atmosféry (zvyšováním zloby) zkazkami, jak někteří nemají na obědy a prázdninové tábory pro děti, zatížení sociálního systému, vyvlastňování věřitelů v insolvenčním oddlužení, a to nejhorší, relativizaci zákonů a jakýchkoliv pravidel.
Banky, úvěrové společnosti i reklamní agentury mají koncentrovaný zájem na nerušeném pokračování v svém ziskovém byznysu, ale je to za cenu ztrát pro nás všechny. Není zájem předcházet zadlužování.
Pouhý zákaz reklamy na půjčky nestačí, je třeba vést proti zadlužování obdobnou kampaň jako proti kouření. S nápisy na billboardech, ve výkladech poboček bank i na každé úvěrové smlouvě či informačním letáku: Zadlužování způsobuje chudobu a bezdomovectví.
Cílem zákazu reklamy na půjčky je neprovokovat lidi k dalšímu zadlužování a nikoho nepřipravuje o možnost informovat se na podmínky produktů a služeb.
MF Dnes 14.7.2018
