Pokud by ve středověku kat místo rychlého seku odsouzenému „pižlal“ hlavu deset minut, přihlížející by se na něj vrhli. Výkon spravedlnosti musí být co nejrychlejší, jinak se pozice padoucha a hrdiny prohodí.
Jak ukazují nedávné incidenty v Uherském Hradišti (záznam zde) a Českých Budějovicích Muž v Budějovicích si odmítl nasadit roušku, policisté proti němu zakročili - iDNES.cz je ve vedení bezpečnostních složek něco shnilého. V prvním případě muž bez roušky řekl hlídce městských policistů, že si ústa nezakryje, odmítl se legitimovat a strkajíc do nich, odcházel z místa. Následovala jeho pacifikace za použití donucovacích chvatů. Starosta města ještě před prošetřením vyjádřil nad zásahem nelibost. Nedivil bych se, kdyby strážníci v Hradišti vstoupili do stávky nebo mu s tím sekli. Strážníci, kteří povalili muže bez roušky před dítětem, zákon neporušili - iDNES.cz
Podobně mediálně propíraný "souboj principů“ se odehrál v roce 2015 v Pardubicích. Při přecházení na červenou byl občan vyzván policistou v civilu, aby počkal na příjezd hlídky. Odmítl, začal se s policistu postrkovat a také skončil na zemi v kravatě. Zákrok byl v pořádku? diví se povalený z přechodu. Na červenou půjde zas - iDNES.cz Pan starosta i rozhořčení komentátoři na „asociálních“ sítích, tehdy ani teď nepochopili, že násilí nebylo použito kvůli chybějící roušce nebo přecházení na červenou. Důvodem bylo ignorování výzvy policistů a kladení odporu.
Normální občan nemá policejní práva ani její povinnosti. Chlapík bez respirátoru přijde do obchodu na benzince, kde se u automatu na kávu schází maloměstská „honorace“. Řeknete mu, že máte obavu z nákazy a kdyby si laskavě nasadil respirátor. Odvětí..."jsi snad policajt". Tím příběh končí, nezbývá než riskovat pandavirus nebo „volovi“ ustoupit a odejít. Jenže policista nic takového udělat nesmí.
Ve druhém případě v Českých Budějovicích na náměstí řešilo asi 15 městských a státních policistů celých deset minut jednoho vzpurníka a potom stejně dlouhou dobu vzpurníci. Na dvacetiminutovém videu k případu je slyšet, jak se na obou stranách vzdouvají emoce, což u policistů není dobrá vizitka. Šokující je, že policisté si po celou dobu neví se situací rady. Pokud by ve středověku kat místo rychlého seku odsouzenému „pižlal“ hlavu deset minut, přihlížející by se na něj vrhli. Výkon spravedlnosti musí být co nejrychlejší, jinak se pozice padoucha a hrdiny prohodí. Po zákonných výzvách měl okamžitě následovat zásah, a ne další hádky. Byl jsem svědkem, když policie 40 minut řešila domluvou dopravní přestupek, zřejmý i dětem po absolvování dopravního hřiště. Než takové prosazování zákonů, ať raději otočí hlavy a jdou pryč. U českých bezpečnostních složek dlouhodobě převládá nerozhodnost a laxnost, jen je v době pandaviru více vidět. Až opatření skončí, právě tohle se musí napravit.
Ryba vždy smrdí od hlavy. Nezásah proti šílenému střelci v Uherském Brodě v roce 2015, který zabil 8 lidí, měl varovat před diletanty ve vedení ministerstva vnitra. Vše se zametlo pod koberec. Váhavost policistů není primárně jejich chyba, plyne ze špatné přípravy, za kterou ale vždy odpovídají nadřízení. Například před nástupem do společných hlídek policistů a vojáků, kteří mají pochopitelně nulové zkušenosti, instruktáž vůbec nepostihuje vzorové řešení covidprudičů ani incident v Českých Budějovicích.
A uspořádali snad ministr vnitra Jan Hamáček a policejní prezident Jan Švejdar ihned po incidentech tiskovou konferenci, kde by vysvětlovali veřejnosti, jak se lidé mají chovat před policií, jak ta bude jednat, jaké jsou její práva a povinnosti? Pokud policisté nevědí, co mají dělat a místo podpory nad sebou cítí hrozbu potrestání, budou pasivní, prostě se snaží dělat co nejméně, nevyčnívat, nevidět, neslyšet. Chceme ale takovou policii?
Vilém Barák
