Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Deník z Če-chanu Den 47 - Evičko!

První školní týden po půl roce byl pro Bětku extrémně náročný. Včera přišla domů unavená, bez energie, ... a s pláčem. Dávno nejsem přecitlivělá maminka, ale poznám, když něco nefunguje. Dřív chodila ze školy veselá, plná zážitků.

Už od pondělí vyprávěla o tom, že v jejich malotřídním kolektivu šesti dětí (dva klucí do školy nenastoupili) vládnou opravdu zvláštní poměry. Povídala o holčičce, říkejme jí Evička. Evička je už od první třídy, tedy celých pět let, mezi dětmi za tu hloupou, nemožnou, nešikovnou. Spolužáci o ní mluví ošklivě a nevynechají jakoukoliv příležitost, aby jí slovně ponížili a dali tak najevo svou převahu. Bětka povídala, že vůbec neví proč. Evička je milá holka, jen má prostě ráda koně a pořád o nich povídá a celý její život se kolem koní točí. Dumala, kde dělá spolužačka chybu...
 

Včera ovšem vyšlo najevo, že její zájem o kamarádku není jen čistě teoretický, ale že nově je na seznamu šikanovaných i naše holčička. Hubatá chytrá Běťule, holka krev a mlíko, která si jinak nenechá nic líbit. 
Evička Bětce zkušeně radí, ať si z pronásledování a poznámek spolužáků nic nedělá, že jí to taky nevadí. Jako vážně? Může to někomu fakt nevadit? Proč se za sebe nepostaví? Proč jasně nenastaví hranice a pravidla, jak se k ní druzí rozhodně chovat nebudou? Psychiatr by nám rovnou vysvětlil, že to, s čím nedokážeme nic dělat (nebo o čem si myslíme, že s tím nedokážeme nic dělat), prostě popřeme, abychom neměli stres. Je to sebezáchovná strategie. Evička je v ní zjevně mistr. Nestěžuje si, tiše snáší svůj osud a utíká se ke koním, s nimi je jí dobře.

Bětka se na černou listinu tvrdého jádra dostala tak, že jako správná trubka po mamince, co se přišla do školy učit, nepochopila, že si nemá stěžovat panu učiteli, když vytáhne paty ze třídy a všichni tasí telefony a dělají jen kravál. Úplně jí chápu. Já se podobně nelichotivě uvedla  hned v prvním ročníku na střední tím, že jsem prozradila, že jedeme na lyžák v době, na kterou pan profesor naplánoval velkou písemku z matiky. Celá třída mlčela jako zařezaná a těšila se, že se díky lyžovačce vyhneme čtvtletce. A já, inteligentka, co jí nikdy nic nedojde, je pravdomluvná a všechno dělá správně, zvedla ruku. "Ale pane profesore..." Táhlo se to se mnou jako smrádek už napořád. Ale nepamatuju si, že bych byla takhle otevřeně šikanovaná.
Prý je šikana ve školách od té doby, co existují. Aha. Já jí nikdy nezažila. Jsem žila v nějaké jiné bublině, nebo co... A teď tohle...
Myslela jsem si, že pronásledování se týká takových těch slabých, neduživých jedinců. Já jim nelichotivě říkám přizdisráči, nevím, jak to vyjádřit trefněji. Prostě že si za to nějakým způsobem mohou. I z tohoto omylu jsem měla být vyvedena. Dobře mi tak. Zjevně se může týkat kohokoliv. A jak trefně poznamenal můj muž, teď jsme vlastně šikanováni všichni, celé národy, celý svět. A už proto je dobré to téma otevřít a nezavírat před ním oči.
Lidi jsou jak ty naše kvočny. Když se nám vylíhlo ze sousedova vejce jedno bílé kuře, ostatní zrzavé slepice ho nedokázaly vystát. Odháněly ho od jídla, nepouštěly ho mezi sebe a nikdy mu nedaly šanci. Řeknete si, to jsou blbé slepice. Ale lidi zjevně dokážou být ještě blbější, záludnější, zlejší, a i malé děti dokážou velké věci. 
Začali jsme situaci samozřejmě řešit s panem ředitelem. Došlápl si na ně, nehodlá to nechat být jen tak. Spolužáci rychle pochopili, odkud vítr vane a dali to neoblíbené bonzačce za čerstva "sežrat". "Tak ty sis stěžovala mamince..." Jako by z toho kruhu nebyla cesta ven...
Nechci Bětce úplně umetat cestičku, na druhou stranu tady pro ní chci být jako opora a podpořit jí v jejím rozhodnutí. Myslím si, že je dost silná na to, aby si případně zjednala respekt. A nebo holt zůstane doma. Jako my všichni. Ale někde hluboko uvnitř věřím, že tu sílu v sobě najde, že si je porovná... 
I když... My rodiče teď nejsme právě dobrým příkladem, co když nám jsou naše děti zase jen zrcadlem... Máme ve státě deset milionů obětí šikany. Nesmíme skoro nic a musíme skoro všechno. Nutíme své děti nosit na obličejích hadry, šťouráme je v nose čínskými špejlemi s pochybnými certifikáty a i když s tím nesouhlasíme a remcáme... nakonec nic neřekneme. Vždyť nám to vlastně ani už nevadí. 
V čem jsme jiní než Evička?
Covidu zmar!

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Veronika Vojáčková | sobota 17.4.2021 10:11 | karma článku: 15,74 | přečteno: 440x
  • Další články autora

Veronika Vojáčková

Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu

Máme tu další šílenou vlnu. Dosluhující ministr zdravotnictví Vojtěch povídal, že máme co dělat s pandemií neočkovaných. Vrchnost kroutí hlavami a narůstající počty nemocných připisuje nezodpovědnosti a neposlušnosti

19.11.2021 v 10:28 | Karma: 25,85 | Přečteno: 740x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 71 - Tančíme s Márou (přídavek)

Sedíme na trávě, ve stínu pod stromy. Kousek od nás leží mrtvý holub. Kuba do něj zkouší píchat klackem, ale Bětka ho po chvíli okřikuje, ať má taky trochu úcty k mrtvému tvorovi. "To je jako kdybys dloubal do dědy."

11.5.2021 v 11:29 | Karma: 16,28 | Přečteno: 349x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 70 - Strach je král!

Konečně se udělalo teplo, vyrazili jsme na krásný nedělní výlet do přírody. Kamkoliv se teď, když je všechno ostatní zavřené a zakázané, vrtnete, potkáte davy lidí. Ale myslím, že nikomu nevadí. Najednou jsme rádi spolu.

10.5.2021 v 11:28 | Karma: 18,75 | Přečteno: 378x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 69 - Kosočtverec

Sedm žen, tenké i tlusté, mladé i těsně před důchodem, mámy i nemámy, každá odjinud, každá jiná a přesto nás tolik spojuje. Nikdy jsem si nemyslela, že si budu rozumět s holkama. A navíc tolika najednou.

9.5.2021 v 11:28 | Karma: 14,68 | Přečteno: 415x | Diskuse| Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 68 - Nemít zdraví? Vadí!

Mám dvě pošty, na který se fakt bojim chodit. Třeboňskou a Budějovickou. Jsou tam totiž děsně protivný báby. Posledně mi jedna odmítla poslat balíček s knihama, protože do něj dokázala strčit prst. To jako vážně?

8.5.2021 v 13:40 | Karma: 14,76 | Přečteno: 464x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Musela jsem skončit kvůli názorům na transgender, řekla skotská expremiérka

25. května 2024  17:57

Bývalá skotská premiérka a dlouholetá předsedkyně vládní Skotské národní strany (SNP) Nicola...

„Máme nejlepší tým za deset let.“ Češi ve fanzónách věří ve zlato

25. května 2024  15:46,  aktualizováno  17:36

Tisíce lidí na různých místech Česka sledovaly semifinále hokejového mistrovství světa. Fanoušci...

Rusko zasáhlo hypermarket v Charkově, mohlo v něm být přes 200 lidí

25. května 2024  17:01,  aktualizováno  17:32

Nejméně dva lidé zahynuli a 25 bylo zraněno při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské...

Na Česko udeřily silné bouřky, meteorologové vydali varování před kroupami

25. května 2024  14:36,  aktualizováno  16:47

Šumavu a jižní část Plzeňského kraje zasáhly v sobotu kolem poledne silné srážky. Kvůli dešti...

  • Počet článků 72
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 387x
Rozhodla jsem se 1. března začít psát deník z lockdownu. Po vzoru čínské spisovatelky Fang Fang, která podávala report z desetimilionového Wu-chanu, který byl začátkem velkého průšvihu víc jak před rokem.

My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.

Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.

Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.

Seznam rubrik