Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu
národu potomků Švejka, co všechno rád očůrá... Jenže ono je to jinak. A já vim samozřejmě jak.
Buddha těsně před smrtí své 45 leté učitelské snažení završil nesmrtelným výrokem: "Nevěřte ničemu jenom proto, že to řekl Buddha." Nikdy jsem nefandila slepé víře v cokoliv a tak mi učení tohoto obyčejného člověka, který dosáhl osvícení, dost sedne. V buddhismu nejde o víru, boha tam nenajdete. Jde v něm o kritické myšlení, o prověřování všeho, co člověka potkává, o pochybování, získávání vlastní zkušenosti.
A teď proč to píšu. Současná doba je velmi náročná právě na ty kedlubny, co máme na krku. Musíme používat své kritické myšlení a to v záplavě různorodých a často protichůdných informací dost bolí.
Vysvětlení současné hrozivé vlny je nakonec jednoduché jak facka a svědčí naopak o krásné české vynalézavosti a chytrosti. Od začátku listopadu stát neproplácí testování. Původní záměr byl jistě bohulibý. Poddané zahnat do rohu a dotlačit k očkování. A drzouny, co si dovolí vzdorovat, vytrestat tím, že budou platit jak mourovatí jen proto, aby mohli chodit do práce nebo za zábavou. Jenže jak už to tak někdy bývá, ti nahoře nešlapou stejný chodník jako my dole a ve své nezkušenosti a rozmazlené naivitě jaksi nedokážou domyslet důsledky svých rozhodnutí. Samozřejmě vim, že to s námi myslí dobře.
Tak tedy pozor, kedlubny nažhavit... Schválně, co uděláte, když vaše rozhodnutí nestát se součástí největšího lékařského experimentu v dějinách lidstva je pevné a musíte proto dvakrát týdně platit v práci nebo na škole tisícovku za totální nesmysl??? Co uděláte?
Zajistíte si potvrzení tou nejjednodušší, nejlevnější a navíc legální cestou. Vyhledáte někoho, kdo měl to štěstí a nakazil se a budete se snažit ryze přírodní metodou zajistit příslušnost do té správné party. Paradoxně tak bohužel vytvoříte další vlnu pandemie, která vás už nekonečně štve a kterou byste už nejraději ukončili. Zatímco dříve jste se báli chytit covid, dnes ho vítáte jako vysvobození. Zdá se, že tyhle Dostihy a sázky mají fakt jen start a distanc. Ale i na to má Buddha naštěstí chytrý výrok: "Vše, co má začátek, má také svůj konec."
Včera v noci, když jsem dopisovala předchozí blog, se mi stala příšerná věc. Přečetla jsem si, že naše ne úplně hygienicky vyhlížející paní hygienička rozhodla o tom, že letošní Adventní trhy budou přístupné pouze očkovaným osobám. Já vím, ve světle utrpení těch, co dodýchávají své poslední okamžiky na přeplněných JIPech, je to prkotina. Vždyť nemůžeme vůbec nikam, tak co si stěžuju zrovna na trhy... Ale tohle je jiné. Tohle už nemá vůbec žádnou logiku. Venku, v zimě fakt nikoho nenakazíme.
Konečně jsem se po dlouhých měsících rozbrečela. Minulý rok trhy nebyly vůbec. Letos jsme se s dětmi zaradovali, když jsme viděli, jak se ta vánoční paráda chystá. Milujeme trhy, milujeme Vánoce. Milujeme, když se můžeme jen tak potoulat po náměstí, okukovat zboží ve stáncích a nakonec vystát frontu na trdelník. Dva roky sekáme latinu, dodržujeme opatření, kterým nevěříme, nechodíme do kina, do divadel, do bazénu, do hopsária... Vůbec nechápu za co ty naše děti trestáme, proč se tady před budoucností upřednostňuje minulost. Na co si to vlastně tady hrajeme?
Celá tahle státní výchovná lekce mi připomíná jeden těžko uvěřitelný pravdivý příběh o starostlivém tatínkovi, který chtěl naučit svojí dceru uklízet pokojíček. Vtrhnul do něj, strhal ze zdí plakáty jejích milovaných hudebních idolů, věci ze šuplíků a skřínek vyházel na zem a rozdupal je. Pak dívku v rozpuku donutil vysvléknout se a nahnal ji do vany, kde jí ostříhal pěstěné dlouhé vlasy.
Myslel to s ní tak dobře.
P. S. Nejste někdo pozitivní, že bych přišla na kafčo?
Kdybyste měli zájem o další mé blogy, jsem před cenzurou schovaná jinde. Nesmím ovšem dát odkaz, budete muset trochu hledat.
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 71 - Tančíme s Márou (přídavek)
Sedíme na trávě, ve stínu pod stromy. Kousek od nás leží mrtvý holub. Kuba do něj zkouší píchat klackem, ale Bětka ho po chvíli okřikuje, ať má taky trochu úcty k mrtvému tvorovi. "To je jako kdybys dloubal do dědy."
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 70 - Strach je král!
Konečně se udělalo teplo, vyrazili jsme na krásný nedělní výlet do přírody. Kamkoliv se teď, když je všechno ostatní zavřené a zakázané, vrtnete, potkáte davy lidí. Ale myslím, že nikomu nevadí. Najednou jsme rádi spolu.
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 69 - Kosočtverec
Sedm žen, tenké i tlusté, mladé i těsně před důchodem, mámy i nemámy, každá odjinud, každá jiná a přesto nás tolik spojuje. Nikdy jsem si nemyslela, že si budu rozumět s holkama. A navíc tolika najednou.
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 68 - Nemít zdraví? Vadí!
Mám dvě pošty, na který se fakt bojim chodit. Třeboňskou a Budějovickou. Jsou tam totiž děsně protivný báby. Posledně mi jedna odmítla poslat balíček s knihama, protože do něj dokázala strčit prst. To jako vážně?
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 67 - Mezi řádky
Čína hlásí za první čtvrtletí roku rekordní růst HDP o 18,2%. Dolarových miliardářů v zemi draka vloni přibylo hnedle 257, je jich už 878. Máme jim to přát, né závidět. Že jo. A tak jsme dali nejlidnatější zemi světa taky vydělat.
| Další články autora |
Aloha, namaste, salud! Znáte význam celosvětově známých frází?
Na dovolené, ve filmech i na sociálních sítích. Některé cizojazyčné výrazy používáme téměř každý...
Praha promlouvá ze zdí i chodníků. Vzkazy kolemjdoucích pobaví, překvapí i zamrazí
Stojíš na mým fleku! Nemusíte číst knihu, abyste se dozvěděli o městě víc, než je někdy zdrávo....
V těchto dnech se láme osud českého Tesca. Britové už hledají kupce pro své obchody
Britští vlastníci Tesca podle mnohých finančních médií rozjíždějí prodej svých aktivit ve střední...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Obluda mezi nádražími. Tam, kde řezali sovětské vagony, zastaví metro D nad rybníkem
Pokud by se vyhlašovala anketa o nejošklivější nádraží v Praze, to v Krči by mělo určitě medaili....
Z Ukrajiny dovezli fosfor k výrobě pervitinu za miliardu, soudí mezinárodní gang
Krajský soud v Ostravě začal v pondělí projednávat rozsáhlou drogovou kauzu mezinárodního gangu,...
Návrat Margity Balaštíkové. Založila vlastní stranu a chce do Senátu
Od roku 2013 byla Margita Balaštíková poslankyní za ANO a loni chtěla obhajovat, když byla původně...
Pelhřimov se dočká obchvatu za 1,2 miliardy. První úsek se otevře v roce 2027
Od září by měly začít první skrývky zeminy a další zemní práce na očekávané stavbě obchvatu...
V Praze místo zelené spíš žlutá. Vedra a sucha mění podobu městských trávníků
„Ještě před pár týdny to tu bylo krásně zelené. Teď mám pocit, jako bych byla někde na poušti,“...

Prodej rodinné domy, 70 m2 - Kostelní Myslová
Kostelní Myslová, okres Jihlava
3 190 000 Kč
- Počet článků 72
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 389x
My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.
Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.
Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.




















