Jan Vargulič
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x
Jan Vargulič
Na psí knížku..(fotoblog)
Romeo a Julie dneška spolu žijí na psí knížku a nic jim neschází. Jenom ta knížka. A mají vůbec psa? A co psi vlastně čtou? My psa máme a pohybuje se ve vysoce kulturním prostředí nízko u podlahy. Přesto má přehled. Vyjde si pro něj třeba na balkon. Pes - jmenuje se Ben - je obklopen knihami. Pelech na matračce má v naší ložnici přímo před knihovnou a stravuje se poblíž jiné knihovny v obýváku. Žije tedy jak my uprostřed knih.Co chvíli si nějakou vybere k prolistování..
Jan Vargulič
Zblo zbla....
Mám rád pojmy přesně definované a právě taková se mi zdá být formulace zblo zbla..Je to pro mne ta nejmenší možná míra. A mám o ní velmi přesnou představu. Raději jí ovšem neřeknu..
Jan Vargulič
Můj seriál Ulice aneb veselé i smutné příhody z natáčení....
Bylo kdysi jedno město a v něm ulice a ty měly jména. V tom městě jsem žil. Měl vrzavé boty, dvě děti, jednu ženu a později i vnučku neposedu..
Jan Vargulič
Šlapu chodník..
Jsem chodec důchodec a činí mi velké potěšení šlapat chodník. Nedostanu se do žádných závratných dálek, ale mně to stačí. Tuhle však otevřu domovní vrata a chodník nikde. Při dalším kroku mi pod podrážkami zakřupala kamenná suť a zvedl se prach a v něm rozpoznávám spoustu chlápků v oranžových pracovních vestách..
Jan Vargulič
Paní Columbo, je váš muž vrah?..
Columbo, ten detektiv v pomačkaném baloňáčku, nešika a popleta, mi učaroval a co teprve jeho žena. Je úžasná, už proto, že jsem ji nikdy neviděl a že nemá zbytečné řeči..
Jan Vargulič
Když se řekne Michaela van Erne..
Doma bývám ptáček přelétavý a chutě vyzobávám z toho, co mám kolem nadrobeno. Vezmu do ruky knížku, pak druhou, na chvíli zapnu počítač a od něj si odskočím k televizi. A k jídlu mívám především noviny - ty zadarmo. Když už je toho na mne moc, koukám tupě do zdi či plácám nesmysly. Oči si pak šetřím tím, že si je kazím nad puzzlemi. Jako zvukovou kulisu si dopřávám Radiožurnál. Vysílání moc nesleduji - puzzle jsou vážná záležitost..
Jan Vargulič
Na špičce nože..(rodinný silvestrovský hororek)
Ta situace se u nás doma často opakuje, a je proto téměř banální..Co chvíli se proti mně řítí má milá žena s nožem v natažené či polonatažené ruce a někdy jím i pohybuje. Zatím jsem vždycky včas uskočil. Ovšem léta mi přibývají a nevím, jak dlouho budu dost mrštný a obratný, abych včas uhnul ruce s nožem..
Jan Vargulič
Ty boty stály majlant...
Ty boty stály majlant a já je našel u budovy, kam se učitelé, co někdy ve škole chyběli, chodí vzdělávat. Byl jsem na procházce se svým psem Benem a vzdělávali jsme se spolu navzájem, jak to jen šlo a jak jsme jen šli. Boty ležely na nízké kamenné zídce a Ben je očichal a odvrátil se. Učitelé mu nevoní. Předpokládám, že je zde uložil některý z nich a pak vstoupil dovnitř v posvátné úctě prostovlasý a bos jak Jindřich IV. do Canossy.
Jan Vargulič
Mít vnučku...
I jako důchodci máme s ženou pořád ještě krapet ctižádosti a některé věci se nám docela daří. Tak jsme v rámci školy, již vnučka navštěvuje, párkrát vyhráli soutěž ve sběru kaštanů a jméno naší Michaely (pod ním soutěžíme) zaznělo ve školním rozhlase spolu s charakteristickým chrčením. Michaela byla na vrcholu blaha a zaslouženě, vždyť hrstičku kaštanů sama přihodila. Jako výherci máme doma od ředitelství školy plyšového lvíčka Kaštánka (tak jsme ho pokřtili) a dalekohled, jímž mohu z balkonu pozorovat dění dole na chodníku i čapí hnízdo na nedalekém komíně a říkat si do nebíčka, do peklíčka..
Jan Vargulič
S politiky neobědvám....
Eva a Vašek se přestali na obrazovce k sobě tulit a kamsi zmizeli. Objevili se dva chlápci v obleku a s kravatou a přes šířku stolu se na sebe zle mračili. Hezký habán a všemi mastmi mazaný štírek. Uprostřed mezi nimi seděl populární politický komentátor a optimisticky se usmíval.. Foukl jsem do gulášovky, byla horká a já ji po troškách ze lžíce srkal. Vedle ruky jsem měl ovladač převázaný gumičkou. Baterie v něm dosluhovaly. Občas jsem kliknul a někdy televize poslechla...
Jan Vargulič
Evo a Vašku, už k nám nechoďte..
Den začal pro mne docela pěkně - na rehabilitačním oddělení..Letos tam vykonávají praxi mladé medičky a dílo se jim daří. I když jsem tu dnešní skoro neviděl, jelikož se věnovala dolním partiím mých zad, uvědomil jsem si, že má příjemný hlas a velmi jemné ruce a určitě musí být hezká. Mezi ranami, jež na mne pršely, jsme si popovídali. Dozvěděl jsem se, že by ráda hrála s někým squash a že trochu pěstovala karate. Ani mi nevadilo, že mne na závěr párkrát pleskla přes holý zadek. Naopak - poděkoval jsem. Říkám si, že i když nějaké zvláštní problémy nemám, na ty masáže bych měl chodit častěji. Těch 3O Kč je vlastně dobrá investice, takzvaně citová..
Jan Vargulič
Jak jsme volili Miss..
Bylo v neděli před polednem a už se mělo nosit na stůl nebo alespoň o jídle začít seriózně uvažovat. Místo příborů nám vnučka rozdala lístečky a doporučila: "Žádný švindle!..Boduje se od jedné do deseti.."
Jan Vargulič
Dny listopadu..
K podzimu na zahradě patří rytí záhonů a pálení listí a sem tam nějaká paní nablízku... Byly dvě..
Jan Vargulič
Co daly volby naší rodině?
Mezi spoustou předmětů, malých i velkých, jimiž je zaplněn náš byt, jsou i ty, které jsme nekupovali ani nenašli dole v průjezdu (z poslední doby mám odtud třeba módní kožené polobotky šikovné na rytí a přehazování kompostu).
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
