Poděkování do porodnice pod Vyšehradem (a do pražského GynCentra)
Děkuji za těch sedm měsíců hýčkání, opatrování, krmení a rozmazlování. Nikde jinde jsem se tolik nenaučila. Nikde jinde jsem nepoznala tolik dobrých lidí.
Má to jediný háček – nikdo z těch, kteří se o mně při druhém těhotenství (Jáchym) nejvíce starali, už v té slavné porodnici nepracuje. Snad má slova díků doletí i do soukromých ordinací.
Vypůjčím si k tomu ještě jeden úryvek ze Soukromýho nebe.
Často jsem se v letech naší plodné spolupráce snažila Gralovi vnutit své katastrofické scénáře a on je většinou přešel nějakou velmi stručnou a velmi sugestivní větou, jejímž úkolem bylo odpoutat pozornost od mého břicha, zejména těhotného. Já jsem říkala: “Kdyby se něco dělo…“, on odpovídal: “Nic se dít nebude.“
Postupně jsem si tolik navykla spoléhat na sílu jeho slov, že mi sloužila jako berličky, jako horolezecké skoby zatlučené ve velmi strmé skále, která se přede mnou hrozivě tyčila. A současně jsem měla dojem, že i Gral je uplácaný z kamene a že do něj mohu sama ty skoby zatloukat, aniž by to s ním nějak výrazně pohnulo. Držel se statečně a já pomalu, pomalounku šplhala výš a výš.
Jednou se mi ovšem kladívko sesmeklo a praštilo mě rovnou do kolena. V břiše mi tehdy kopal osmadvacetitýdenní Jáchym a na R 3 jsem už měla odležené dva a půl měsíce svého druhého těhotenství. Otrnulo mi. Divadelní spolek, který jsem si vyhýčkala ze svých studentů, byl tehdy ještě v plenkách a péči o něj jsem svěřila přítelkyni Johance. A několikrát denně jí telefonovala nové a nové rady a příkazy.
Pak mě jednoho dne zavolali na vyšetřovnu a Gral výmluvným gestem ukázal na gynekologické křeslo. Vzápětí bez milosti pošlapal moji čerstvě nabytou sebedůvěru.
„Čípek silně zkrácený, steh na pravé straně mírně prořezává.“
Nadiktoval sestřičce můj nález a znovu se obrátil ke mně. Výhrůžně.
„Slezte dolu!“ vybafl.
Spadla jsem z křesla a téměř nedýchala. Čaroděj se zlobil.
„Jak často běháte k telefonu?“
„Často,“ pípla jsem provinile. „Máme nějaký problémy v divadle, já tam nejsem a nikdo je nehoní a…“
„Tady je vaše divadlo!“ zahřměl Gral hrozivě a ukazovákem mi málem propíchl břicho. Přikrčila jsem se ještě víc.
„Jednou denně k telefonu! A ležet! Nebo vás přivážu!“
V mírném transu jsem dotápala na pokoj, vylezla na své netopýří lůžko a nasadila výraz čerstvě znásilněné panny. Jitka zvědavě vykoukla zpod papírů.
„Co je? Vypadáš předsmrtně?“
„On mi vynadal,“ vydechla jsem nevěřícně. „Normálně mi vynadal!“
„Gral?“ Jitka zaraženě kroutila hlavou. Taky ji začaroval.
„Jo. Seřval mě kvůli stehu! A nesmím chodit telefonovat, jen jednou denně! Až ho příště potkám, ukousnu mu nos.“
„Radši prst,“ radila Jitka nadšeně. „Ukousni mu prst! Zajímalo by mě, co by si počal gynekolog bez ukazováku na pravý ruce, Terezo.“
Jáchym se narodil uprostřed srpna, v jedenačtyřicátém týdnu těhotenství, dva dny po oficiálním termínu, v půl čtvrté v noci. Zdravé, tlusté, donošené mimino. Doktor, co měl zrovna službu, přišel až na dokončovací práce, ale mně to vůbec nevadilo, protože jsem porod po celém tom nemocničním martyriu považovala jen za nutnou a bolestnou bránu do nové, skvělé budoucnosti.
Myslila jsem si, tenkrát, že s mateřstvím ke mně konečně přichází období ničím nezkaleného štěstí. Že mě naplní tichá radost, kterou s vděčností a elegancí předám světu. Že mé oči budou zářit jako oči madon na obrazech starých mistrů.
Svět se zřítil a zavalil mě silou mé vlastní odpovědnosti. Únavy a neschopnosti. Samoty a nespokojenosti.
Byla to pěkná pecka.
Veronika Valíková Šubová
Netahejte do té hrůzy nevinné lidi
Po čtvrtečním útoku na FF UK jsou v šoku studenti, učitelé, ale také rodiče, jejichž děti na této škole studují. Patřím mezi ně. Respektovala jsem státní smutek, který se mi propojil i s odchodem blízkého člověka, a nic nepsala.
Veronika Valíková Šubová
Panna Marie a její rizikové těhotenství
S koncem adventu je čas připomenout, co všechno musela statečná Marie vydržet od návštěvy archanděla Gabriela, jemuž dobrovolně kývla na šílený nápad, že se stane matkou Božího syna.
Veronika Valíková Šubová
Lékař, který zachránil mnoho maličkých a jednu porodnici
14. 12. 2023 brzy ráno zemřel ve věku osmdesáti pěti let MUDr. Pavel Šmeral. Začínal v nemocnici v Teplicích, třicet dva let pracoval v ÚPMD v Podolí a dalších dvacet let ordinoval a operoval v pražském GynCentru.
Veronika Valíková Šubová
Úředníci versus babyboxy
Už zase OSN tlačí na Česko, ať zruší babyboxy. Kvůli tomu, že odložené dítě nezná svůj původ a svoje rodičče. Trochu se ale zapomíná na to, že takové odložené dítě často ani nežije.
Veronika Valíková Šubová
A když nemáš koho urazit, strč tam učitelku
Někteří autoři nemají rádi učitelky. Ať už jim říkají Veronika nebo Lojzička, vždycky v jejich úžasných parodických textech vyleze z učitelky nána hloupá. Možná mají z dětství a mládí zažitou nějakou frustraci, kdo ví.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
- Počet článků 461
- Celková karma 25,74
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky