O nálepkování a jedovatosti slov

Tato glosa nevznikla jen jako reakce na nedávné události  v Chemnitzu, potažmo Německu. O negativním politickém slovníku poslední doby přemýšlím dlouho. Ostatně Orwell i historie 20. století nás varují dostatečně a zřetelně...

"Slova mohou působit jako nepatrné dávky arzenu; polykáme je bezděky, zdánlivě nepůsobí ale po určité době člověka otráví“ říká Victor Klemperer v Jazyku Třetí říše. Angela Merkelová označila nedávno účastníky pietní akce v Chemnitzu za „nácky“. Profesor Halík považuje jinak smýšlející občany za „rakovinné buňky společnosti“. Nálepky „rasista“, „xenofob“, „ruský šváb“ či „agent Kremlu“ se staly součástí každodenní skutečnosti v médiích, na sociálních sítích i ve sporech se známými.

Totalitní ideologie dokázaly jazyk zneužívat mistrovsky. Nacismus se zaměřil na „nečistu“ ras, komunismus na buržoazní “vši a parazity“. Škvoreckého po vydání Zbabělců nazval jeden prominent „prašivým kotětem české literatury“, o disidentech se psalo jako o “škůdcích a nekalých živlech“. Protivníka bylo třeba zle pojmenovat a strčit do škatule „společný nepřítel“, tím se v občanech posilovalo vědomí sounáležitosti s tou „lepší“ či „prozíravější“ částí společnosti. Tahle nebezpečná hra, kterou geniálně popsal Orwell, získala totalitním vůdcům příznivce i mezi mnoha intelektuály.

Pojítkem mezi nálepkami zdánlivě odlišných totalit byl negativní jazyk a důraz na negativní emoce. Proto bychom měli zbystřit, kdykoli se podobné praktiky objevují příliš často, zvláště když se k nim uchylují politici a intelektuálové. Nálepkuje se samozřejmě ze všech stran. Současný prezident rád laškuje se slovem „pitomec“, což mnozí vnímají jako nevkusnou nadsázku. I výrazy „dobroser“, „havloid“ a „sluníčkář“ jsou používány v negativním smyslu, ale to jsou slova současná, související s moderními dějinami našeho státu, zatímco „nácek“ v nás evokuje historii nacistického Německa a „agent Kremlu“ vyvolává komunistické běsy.

Negace obsažená v takových slovech skutečně otravuje společnost a může mít i zpětný účinek – pokud někoho veřejně označíte za parazita, buď se snaží dokázat, že parazitem není, nebo naopak rezignuje a roli, jež je mu připisována, přijme. Tak mohou negativní nálepky vyvolat v lidech frustraci a temnotu, která by jinak zůstala spát.

Nálepkování a paušalizace jsou typické znaky rozdělené společnosti. A právě politici a intelekutálové by si toho měli být vědomi a pečlivě vážit, co vypouštějí do médií. Protože slovo je zbraň. A pokud slova kvůli nesprávnému používání ztratí svůj význam, jak se to v totalitách často stalo, budeme bloudit v labyrintu a hledat jejich správné užití dlouhý čas. A bude nás to všechny hodně bolet.

Psáno pro MF DNES, 11. 9. 2018